# Ústavní soud, sp. zn. II.ÚS 1221/07

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: II.ÚS 1221/07
- ECLI: ECLI:CZ:US:2007:2.US.1221.07.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 14. 6. 2007
- Datum zveřejnění: 19. 7. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek; právo na soudní a jinou právní ochranu
- Klíčová slova: výkon rozhodnutí, řízení/zastavení, náklady řízení
- Dotčené předpisy: 120/2001 Sb., § 87, § 89; 99/1963 Sb., § 268, § 271

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Stěžovatel se řádně a včas podanou ústavní stížností domáhal, aby Ústavní soud vyslovil, že: "uložení povinnosti platit náklady exekuce povinnému v souvislosti se zastavením exekuce je porušením zásady rovnosti vyjádřené v čl. 1 Listiny základních práv a svobod. Soudní exekutor má při výkonu exekuční činnosti postavení soudce. Takovéto rozhodnutí je tedy zároveň zásahem do soudcovské nezávislosti, zaručené čl. 82 odst. 1 Ústavy." Dále se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení. Ústavní stížnost je obsahově shodná s ústavní stížností, kterou podal stěžovatel ve věci, vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. II. ÚS 296/07.

Ústavní soud shledal, že stěžovatel podává již v několikáté sérii (např. sp. zn. IV. ÚS 298/07, a další podání z 31. 1. 2007, sp. zn. IV. ÚS 928/07 a sp. zn. I. ÚS 927/07, či sp. zn. II. ÚS 1221/07 a další podání ze 14. 5. 2007) opakovaně ústavní stížnosti v analogických věcech, a to i přesto, že je mu známo, s jakým odůvodněním Ústavní soud obdobné ústavní stížnosti odmítl jako zjevně neopodstatněné. Je přitom zřejmé, že stěžovatel nesouhlasí především se stanoviskem pléna Ústavního soudu, sp. zn. Pl. ÚS - st. 23/06, které sjednotilo judikaturu senátů Ústavního soudu. Za takové situace, kdy je podávána ústavní stížnost stejného obsahu, a důvody rozhodování Ústavního soudu jsou stěžovateli známy, pokládá Ústavní soud za zcela postačující, aby bez dalšího odkázal např. právě na důvody uvedené v pravomocném usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 5. 2007, sp. zn. II. ÚS 296/07, neboť jde o důvody konstantní, na nichž není nutno nic doplňovat ani měnit. Ústavní soud podotýká, že citované stanovisko pléna Ústavního soudu bylo přijato bez odlišných stanovisek.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavní soud neshledal, že by napadeným rozhodnutím obecného soudu, došlo v daném případě k porušení ústavně zaručených lidských práv a svobod, a na základě toho mu nezbylo, než ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/II-US-1221/07-1)