# Ústavní soud, sp. zn. II.ÚS 103/98

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: II.ÚS 103/98
- ECLI: ECLI:CZ:US:1999:2.US.103.98
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 1. 4. 1999
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/ochrana lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a jména; právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces
- Dotčené předpisy: 451/1991 Sb., čl.

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

Navrhovatel podal dne 9.3.1998 ústavní stížnost proti uvedeným rozsudkům a navrhl, aby Ústavní soud vydal tento nález:
Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 10.1997 č.j. 1 Co 59/97-56, jakož i jemu předcházejícím rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 28.11.1996 č.j. 34 C 107/95-36 v zamítavém výroku, kterým nebylo vyhověno mé žalobě, aby žalovanému bylo uloženo zdržet se uvádění, že jsem byl evidován jako osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. b) zák. č. 451/1991 Sb., bylo porušeno základní právo stěžovatele ing. S.H. uvedené v čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 23.10.1997 č.j. 1 Co 59/97-56 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28.11.1996 č.j. 34 C 107/95-36 v napadeném rozsahu se zrušují.
Česká republika - Vrchní soud v Praze je povinna zaplatit stěžovateli na nákladech řízení částku ve výši, jak bude Ústavním soudem určena, a to do 3 dnů od právní moci tohoto nálezu k rukám JUDr. J.Ž.
Žalobce v návrhu uvedl, že dne 6.2.1998 podal ve věci dovolání k Nejvyššímu soudu. Ústavní soud vyčkal rozhodnutí Nejvyššího soudu, aby zjistil, bylo-li dovolání přípustné a plnilo-li funkci posledního prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje nebo přípustné nebylo a uvedeným procesním prostředkem bylo už odvolání.
Rozsudkem Nejvyššího soudu z 12.1.1999 č.j. 30 Cdo 1013/98-85 bylo dovolání zamítnuto. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že se Nejvyšší soud dovoláním

II. ÚS 103/98

přípustným podle § 239 odst. 2 občanského soudního řádu věcně zabýval, neshledal je však důvodným.Tato skutečnost znamená, že návrh je podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, nepřípustný, neboť stěžovatel před jeho podáním nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, nepočítaje v to návrh na povolení obnovy řízení. Za takový poslední prostředek se podle ustálené a sjednocené judikatury Ústavního soudu považuje dovolání, které je přípustné.
Soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh jako nepřípustný odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění zákona č. 77/1998 Sb.
Proti usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. dubna 1999

JUDr. Miloš Holeček
soudce zpravodaj

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/II-US-103/98-98)