# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 943/13

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 943/13
- ECLI: ECLI:CZ:US:2013:1.US.943.13.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 2. 4. 2013
- Datum zveřejnění: 17. 4. 2013
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
- Klíčová slova: dokazování, odůvodnění
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1; 140/1961 Sb., § 206; 141/1961 Sb., § 2 odst.5, § 2 odst.6

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

Formálně bezvadnou ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů vydaná v jeho trestní věci. Tvrdil, že jimi došlo k dotčení jeho ústavně zaručených základních práv na spravedlivý proces a rovnost účastníků řízení, zakotvených v čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Dle blíže rozvedeného odůvodnění návrhu mělo se tak stát tím, že obecné soudy neprovedly jím navržené důkazy a provedené důkazy nesprávně hodnotily v jeho neprospěch. Proto se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Jak se podává z obsahu věcného odůvodnění v záhlaví uvedeného usnesení Nejvyššího soudu, označený soud odmítl dovolání stěžovatele jako zjevně neopodstatněné [§ 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu]. Náležitě v nezbytném rozsahu reagoval na námitky stěžovatele, když zdůraznil, že mají vedle námitek týkajících se právního posouzení věci i povahu důkazní polemiky, přičemž je pod dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu podřadit nelze. Jak plyne z odůvodnění jeho usnesení, těmito se ovšem v intencích judikatury Ústavního soudu zabýval a extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními nehledal (srov. kupř. nálezy sp. zn. I. ÚS 55/04, II. ÚS 193/04, IV. ÚS 216/04, I. ÚS 670/05, II. ÚS 29/06). S výtkami stěžovatele se dostatečně vypořádal a na obsah jeho rozhodnutí postačí za této situace jako na ústavně souladný výraz nezávislého soudního rozhodování (čl. 82 odst. 1 Ústavy ČR) odkázat; stejně jako na napadený rozsudek Krajského soudu v Brně, který (s ohledem na provedené důkazy a z nich vyplývající argumentační prostor) skutkovou verzi zjištěnou nalézacím soudem akceptoval a v odůvodnění svého rozhodnutí důvody tohoto svého přístupu taktéž přiměřeně vyložil.

Pro uvedené bylo mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-943/13-1)