# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 927/07

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 927/07
- ECLI: ECLI:CZ:US:2007:1.US.927.07.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 31. 7. 2007
- Datum zveřejnění: 23. 8. 2007
- Předmět řízení: základní ústavní principy/nezávislost soudů; základní práva a svobody/rovnost v právech a důstojnosti a zákaz diskriminace
- Klíčová slova: náklady řízení, výkon rozhodnutí, řízení/zastavení
- Dotčené předpisy: 1/1993 Sb., čl. 82; 2/1993 Sb., čl. 1; 120/2001 Sb.; 99/1963 Sb., § 268, § 271

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Včasnou ústavní stížností, splňující i ostatní formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatel požaduje, aby Ústavní soud vyslovil, že: "uložení povinnosti platit náklady exekuce povinnému v souvislosti se zastavením exekuce je porušením zásady rovnosti vyjádřené v čl. 1 Listiny základních práv a svobod. Soudní exekutor má při výkonu exekuční činnosti postavení soudce. Takovéto rozhodnutí je tedy zároveň zásahem do soudcovské nezávislosti, zaručené čl. 82 odst. 1 Ústavy." Dále navrhl zrušení shora označeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích a výroku III. shora uvedeného usnesení Okresního soudu v Chrudimi.

První senát Ústavního soudu zjistil, že stěžovatel podal opakovaně řadu ústavních stížností v analogických věcech (viz např. sp. zn. II. ÚS 296/07, II. ÚS 1221/07 nebo IV. ÚS 1517/07) přesto, že je mu známo, s jakým odůvodněním Ústavní soud obdobné ústavní stížnosti odmítl jako zjevně neopodstatněné. Ze všech jeho návrhů je zřejmé, že stěžovatel nesouhlasí především se stanoviskem pléna Ústavního soudu, sp. zn. Pl. ÚS - st. 23/06, které sjednotilo judikaturu senátů Ústavního soudu. S tímto stanoviskem vede stěžovatel obsáhlou polemiku a tvrdí, že Ústavní soud se některými podstatnými aspekty této problematiky nezabýval vůbec nebo jim pro nedostatečnou znalost neporozuměl. Nesouhlas stěžovatele s citovaným stanoviskem není důvodem, aby jej na tomto místě Ústavní soud znovu rozváděl.

Za situace, kdy je podávána ústavní stížnost stejného obsahu a důvody rozhodování Ústavního soudu jsou stěžovateli známy, pokládá první senát Ústavního soudu za zcela postačující, aby bez dalšího odkázal např. na obsah pravomocného usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 5. 2007, sp. zn. II. ÚS 296/07, neboť jde o důvody konstantní, na nichž není nutno nic doplňovat ani měnit. Ústavní soud podotýká, že citované stanovisko pléna Ústavního soudu bylo přijato bez odlišných stanovisek.

Z rozhodnutí krajského soudu (viz str. 3) a rozhodnutí okresního soudu (str. 2, odst. 3 odůvodnění) je také patrné, že se v tomto konkrétním případě obecné soudy vypořádaly i s případným procesním zaviněním oprávněného na zastavení exekuce, tím, zda oprávněný postupoval náležité opatrně a uvážlivě při podávání návrhu na zahájení exekuce.

Vzhledem ke skutečnosti, že Ústavní soud neshledal porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod stěžovatele v řízení před obecnými soudy, odmítl jeho ústavní stížnost, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, podle ust. § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-927/07-1)