# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 77/99

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 77/99
- ECLI: ECLI:CZ:US:1999:1.US.77.99
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 12. 10. 1999
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek
- Klíčová slova: vlastnické právo/ochrana, vyvlastnění/podmínky, mezinárodní prvek
- Dotčené předpisy: 142/1970 Sb., čl.; 172/1991 Sb., § 4 odst.2, § 4 odst.3; 403/1990 Sb., čl.

## Výrok

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

## Odůvodnění

Ústavní stížností ze de 8. 2. 1999, danou k poštovní přepravě dne 9. 2. 1999, která byla doručena Ústavnímu soudu dne 10. 2. 1999, podal stěžovatel návrh na zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 11. 1996, čj. 13 Co 511/96 - 189, kterým byl mimo jiné potvrzen rozsudek Okresního soudu v Přerově ze dne 23. 2. 1996, čj. 9 C 3/93 - 161, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatele - žalobce - vůči žalovaným Městu Přerov a České republice, zastoupené Okresním úřadem v Přerově, o vydání domu čp. 1461 se stavební parcelou čp. 893, katastrální území P., podle zákona č. 403/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Stěžovatel má za to, že tímto rozsudkem odvolací soud porušil článek 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Z obsahu této ústavní stížnosti je patrno, že stěžovatel si podal do rozsudku Krajského soudu v Ostravě včas dovolání Nejvyššímu soudu ČR, a to dne 22. 2. 1997.

Z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 8. 1999, čj. 2 Cdon 630/97 - 207, proti kterému není přípustný opravný prostředek, Ústavní soud zjistil, že dovolání stěžovatele - žalobce - proti napadenému rozsudku, které bylo podáno včas a subjektem k tomu legitimovaným, bylo odmítnuto jako nepřípustné podle ustanovení § 243b) odst. 4 a 5 o. s. ř. ve spojení s § 218 odst. 1 písm. c) o. s. ř.

Ústavní soud z obsahu ústavní stížnosti, předloženého napadeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě a dále z obsahu shora uvedeného usnesení Nejvyššího soudu ČR dospěl k závěru, že ústavní stížnost stěžovatele tak, jak byla podána, musí být odmítnuta jako opožděná.

Ústavní soud vzal v úvahu, že podle § 240 odst. 1 o. s. ř. lhůta k podání dovolání je jednoměsíční a začíná běžet ode dne právní moci rozhodnutí odvolacího soudu. Dovolání dle stěžovatele bylo podáno dne 22. 2. 1997 a Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení konstatuje, že bylo podáno včas.

Jestliže tedy stěžovatel svou ústavní stížností z února 1999 napadá pouze rozsudek odvolacího soudu, který podle sdělení Okresního soudu v Přerově nabyl právní moci dne 3. 2. 1997, je nucen Ústavní soud konstatovat, že předmětná stížnost do rozsudku Krajského soudu v Ostravě nebyla podána v šedesátidenní lhůtě stanovené v § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a proto nezbylo než ji podle § 43 odst. 1 písm. b) citovaného zákona jako opožděnou odmítnout.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-77/99-99)