# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 76/05

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 76/05
- ECLI: ECLI:CZ:US:2005:1.US.76.05
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 8. 3. 2005
- Datum zveřejnění: 17. 12. 2007

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Stěžovatelka se svou ústavní stížností, podanou na poště dne 10. 2. 2005, domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozsudků Krajského soudu v Ostravě (dále jen "krajský soud") a Okresního soudu ve Vsetíně, pobočky ve Valašském Meziříčí (dále jen "okresní soud"). Ústavní stížnost, ačkoli byla sepsána advokátkou, obsahovala pouze uvedení rozhodnutí obecných soudů, proti kterým směřuje, ale chybělo v ní jakékoli odůvodnění.

Vzhledem k obsahu návrhu Ústavní soud nepožadoval odstranění jeho vad, ale nejdříve se zabýval jeho formálními náležitostmi.

Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZÚS"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Tato lhůta počíná dnem následujícím po doručení rozhodnutí, přičemž za poslední procesní prostředek se považuje řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Lhůta k podání ústavní stížnosti začala běžet dnem následujícím po doručení rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 5. 2002, čj. 22 Cdo 2211/2000 - 277, stěžovatelce, jímž rozhodl o jejím dovolání proti shora označenému rozsudku krajského soudu. Rozsudek byl stěžovatelce (prostřednictvím její advokátky JUDr. Ireny Šebestové) doručen dne 6. června 2002. Lhůta k podání ústavní stížnosti tedy uplynula více než dva a půl roku před tím, než stěžovatelka ústavní stížnost podala.

Pro úplnost nutno doplnit, že Ústavní soud již usnesením ze dne 7. 1. 2003, sp. zn. II. ÚS 443/2000, odmítl ústavní stížnost stěžovatelky, proti stejným rozhodnutím obecných soudů prvního a druhého stupně, pro nepřípustnost.

Protože nebyly splněny formální předpoklady k projednání ústavní stížnosti, nemohl se Ústavní soud zabývat jejím obsahem. Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout jako návrh podaný po lhůtě [ust. § 43 odst. 1 písm. b) ZÚS].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-76/05-05)