# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 641/10

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 641/10
- ECLI: ECLI:CZ:US:2010:1.US.641.10.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 19. 3. 2010
- Datum zveřejnění: 30. 3. 2010
- Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/stížnost proti kasačnímu rozhodnutí
- Dotčené předpisy: 99/1963 Sb., § 243b odst.3

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 5. 3. 2010, stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku, kterým Nejvyšší soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 7. 2008, čj. 13 Co 255/2008 - 355, a rozsudek Okresního soudu v Klatovech ze dne 19. 12. 2007, čj. 7 C 284/2005 - 323, a věc vrátil Okresnímu soudu v Klatovech k dalšímu řízení.

V souladu s ustanovením § 42 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se soudce zpravodaj nejprve zabýval otázkou přípustnosti ústavní stížnosti. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je jedním z důvodů nepřípustnosti ústavní stížnosti okolnost, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Ústavní stížnost je totiž pojímána jako subsidiární prostředek k ochraně základních práv a svobod. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů, snaží se své zásahy do činnosti těchto orgánů veřejné moci snižovat na minimum. Ústavní soud je oprávněn rozhodnutí těchto orgánů přezkoumávat pouze v případě, pokud byly, před podáním ústavní stížnosti, vyčerpány všechny ostatní prostředky k ochraně práva, s nimiž je stěžovatel oprávněn disponovat. Pojem "vyčerpání" přitom znamená nejen uplatnění všech příslušných procesních prostředků, ale i dosažení rozhodnutí ve věci.

Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3). Stěžovatelem napadený rozsudek Nejvyššího soudu není konečným rozhodnutím ve věci, protože ta se, na základě zmíněného rozsudku, vrací zpět k Okresnímu soudu v Klatovech. Za této situace má stěžovatel znovu k dispozici celý proces před obecnými soudy, počínaje první instancí. Tato skutečnost činí jeho ústavní stížnost nepřípustnou, což je důvod pro její odmítnutí podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

S ohledem na tyto závěry soudce zpravodaj, usnesením mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, jako návrh nepřípustný.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-641/10-1)