# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 621/03

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 621/03
- ECLI: ECLI:CZ:US:2003:1.US.621.03
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 10. 12. 2003
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu
- Klíčová slova: škoda/náhrada, důkaz/volné hodnocení
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 3 odst.3; 40/1964 Sb., § 500, § 619; 99/1963 Sb., § 132

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Podáním, označeným jako "stížnost podle článku 87 písm. d) Ústavy ČR", doručeným Ústavnímu soudu dne 27. 11. 2003 a podaným k poštovní přepravě dne 26. 11. 2003, se stěžovatel domáhá zrušení rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 3. 10. 2002, sp. zn. 5 C 1014/2001, a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 9. 4. 2003, sp. zn. 25 Co 139/2003.

Stěžovatel se domnívá, že rozhodnutími obecných soudů bylo zasaženo do jeho práva podle čl. 3 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podle něhož nesmí být nikomu způsobena újma pro uplatňování základních práv a svobod. V daném případě se stěžovatel domnívá, že napadenými rozhodnutími byla taková újma způsobena, a to při uplatňování práva na bezplatnou opravu jízdního kola v záruční době.

Před tím, než Ústavní soud přikročil k meritornímu přezkoumání ústavní stížnosti, zabýval se splněním všech podmínek uplatnění ústavní stížnosti.

Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od dne doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. V daném případě - jak Ústavní soud zjistil z kopie dodejky, kterou si vyžádal ze spisu Okresního soudu v Nymburce - bylo usnesení Krajského soudu v Praze stěžovatelově právní zástupkyni doručeno dne 23. 5. 2003. To znamená, že lhůta k podání ústavní stížnosti proti tomuto rozhodnutí uběhla dne 21. 7. 2003. Pokud tedy stěžovatel podal ústavní stížnost až dne 26. 11. 2003, musí Ústavní soud konstatovat, že se jedná o návrh podaný opožděně.

Z těchto důvodů Ústavní soud již blíže nezkoumal další vady ústavní stížnosti (absence právního zastoupení, nedostatečná argumentace stran tvrzeného zásahu do základních práv a svobod stěžovatele atd.) a ani stěžovatele nevyzýval k jejich odstranění, neboť i potom by musel ústavní stížnost z důvodu opožděnosti odmítnout.

Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost odmítl.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-621/03-03)