# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 610/99

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 610/99
- ECLI: ECLI:CZ:US:2000:1.US.610.99
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 6. 1. 2000
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/nedotknutelnost obydlí; základní ústavní principy/demokratický právní stát/princip legality (vázanosti státní moci zákonem)
- Klíčová slova: vlastnické právo/ochrana, nájem
- Dotčené předpisy: 140/1961 Sb., § 238; 141/1961 Sb., § 2 odst.1; 40/1964 Sb., § 686 odst.1

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 8. 12. 1999, napadl stěžovatel pravomocné rozhodnutí Krajského soudu v Brně, sp. zn. 7 To 475/98, ze dne 14. 1. 1999, a rozhodnutí Okresního soudu Brno - venkov, sp. zn. 3 T 113/98, ze dne 18. 8. 1998, a tvrdil, že oběma rozhodnutími orgánů veřejné moci byla porušena jeho základní práva zaručená Ústavou (čl. 2 odst. 4) a Listinou základních práv a svobod (čl. 2 odst. 2).

Po přezkoumání formálních náležitostí ústavní stížnosti Ústavní soud shledal, že stížnost je podána po lhůtě stanovené pro její podání zákonem.

Ústavní stížnost, jako návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, lze podat ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy bylo stěžovateli doručeno rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů); tímto posledním prostředkem ve stěžovatelově věci bylo odvolání, o němž odvolací soud rozhodl dne 14. 1. 1999. Stěžovatel poté proti pravomocnému rozhodnutí soudu II. stupně podal k Ministerstvu spravedlnosti podnět ke stížnosti pro porušení zákona, o němž ministerstvo po přezkoumání spisového materiálu rozhodlo zamítavě, což bylo stěžovateli sděleno dopisem, sp. zn. 6 Tp 147/99, ze dne 29. 9. 1999. Stěžovatel se mylně domníval, že lhůta k podání ústavní stížnosti počala běžet až dnem doručení tohoto oznámení (tj. dnem 11. 10. 1999). Ve skutečnosti však tato lhůta počala běžet již dnem doručení napadeného rozhodnutí Krajského soudu v Brně, sp. zn. 7 To 475/99, ze dne 14. 1. 1999. Jestliže tedy ústavní stížnost byla předložena Ústavnímu soudu až dne 8. 12. 1999, je očividné, že zákonem stanovená lhůta nebyla dodržena.

Stěžovatel se sice pokusil domoci změny vydaných rozhodnutí cestou podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona, avšak podle ustálené judikatury Ústavního soudu (např. usnesení III. ÚS 68/98 ze dne 9. 4. 1998) takovýto podnět obdobně jako je tomu v případě správních rozhodnutí u návrhu na jejich přezkum mimo odvolací řízení, není posledním řádným prostředkem k ochraně práva ve smyslu zákona o Ústavním soudu (§ 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

O opožděné ústavní stížnosti bylo proto rozhodnuto odmítavým výrokem podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-610/99-99)