# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 60/98

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 60/98
- ECLI: ECLI:CZ:US:2000:1.US.60.98
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 15. 2. 2000
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/ochrana lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a jména; právo na soudní a jinou právní ochranu
- Klíčová slova: důkaz/volné hodnocení, interpretace
- Dotčené předpisy: 509/1991 Sb., čl.

## Výrok

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

## Odůvodnění

Dne 10. 2. 1998 Ústavní soud obdržel ústavní stížnost ing. F. B., CSc., kterou stěžovatel napadl jak rozsudek Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího, tak jemu instančně předcházející rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ve věci ochrany osobnosti. Ústavní soud dále zjistil, že rozhodnutí odvolacího soudu stěžovatel taktéž napadl dovoláním. V souladu se zavedenou praxí se Ústavní soud rozhodl vyčkat do rozhodnutí dovolacího soudu. Dne 3. 1. 2000 pak obdržel rozsudek Nejvyššího soudu České republiky, kterým bylo zrušeno ústavní stížností napadené rozhodnutí Vrchního soudu v Praze a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

Na základě tohoto zjištění se pak soudce zpravodaj zabýval ústavní stížností došlou Ústavnímu soudu dne 10. 2. 1998. Soudce zpravodaj nejprve posuzoval ústavní stížnost z tohoto hlediska, zda není dán důvod jejího odmítnutí podle § 43 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Kromě jiného citované ustanovení stanoví, že je-li návrh nepřípustný a nestanoví-li zákon jinak, soudce zpravodaj ho mimo ústní jednání odmítne. Za nepřípustný se také považuje návrh, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. Samotná existence pravomocného rozhodnutí ještě nemusí znamenat, že vskutku došlo k vyčerpání všech právních prostředků ochrany. Tak je tomu i v situaci, kdy ve věci, která je napadena ústavní stížností, bylo vydáno kasační zrušovací rozhodnutí a řízení ve věci samé proto dále pokračuje.

Stěžovateli jsou tedy znovu k dispozici zákonné prostředky, kterými může brojit proti případnému pro něj nepříznivému rozhodnutí, z něhož vyplývá, že nebyly vyčerpány všechny (procesní) prostředky, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. V důsledku toho se předložený návrh ústavní stížnosti stal nepřípustným ve smyslu § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů a soudce zpravodaj byl proto nucen mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) citovaného zákona o Ústavním soudu návrh odmítnout

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-60/98-98)