# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 574/02

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 574/02
- ECLI: ECLI:CZ:US:2003:1.US.574.02
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 19. 9. 2003
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek; právo na soudní a jinou právní ochranu
- Klíčová slova: spoluvlastnictví/podíl
- Dotčené předpisy: 229/1991 Sb., § 33a; 42/1992 Sb., § 13

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Stěžovatel se svou ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 20. 9. 2002, domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku.

Ústavní soud, předtím než se začal zabývat opodstatněností ústavní stížnosti, zkoumal, zda podaný návrh splňuje formální předpoklady k jejímu projednání.

Ze sdělení Okresního soudu v Kolíně ze dne 4. 2. 2003 vyplývá, že stěžovatel podal v téže věci dovolání.

K základním principům ovládajícím řízení o ústavní stížnosti patří princip subsidiarity. K tomuto principu se Ústavní soud podrobněji vyslovil mj. v nálezu sp. zn. III. ÚS 117/2000 in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 19, C. H. Beck, Praha 2001, str. 79. Podle tohoto principu je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje [§ 75 odst. 1, ve spojení s § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")].

Ve sdělení publikovaném pod č. 32/2003 Sb. konstatoval Ústavní soud, že v případě podání mimořádného opravného prostředku bude ústavní stížnost považována za přípustnou až po rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, s výjimkou rozhodnutí o obnově řízení. Stěžovatelem současné podání dovolání, tj. mimořádného opravného prostředku, a ústavní stížnosti, činí jeho ústavní stížnost návrhem nepřípustným.

Pokud i po rozhodnutí dovolacího soudu bude stěžovatel toho názoru, že došlo k zásahu do jeho ústavně zaručených základních práv a svobod, má možnost se opět obrátit s ústavní stížností na Ústavní soud. Šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti začne běžet dnem doručení rozhodnutí o dovolání bez ohledu na způsob, jakým o něm bylo rozhodnuto. Lhůta bude považována za zachovanou i ve vztahu k předchozímu pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu.

Vzhledem k výše uvedenému nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout jako návrh nepřípustný [ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-574/02-02)