# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 539/03

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 539/03
- ECLI: ECLI:CZ:US:2004:1.US.539.03
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 9. 6. 2004
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek; právo na soudní a jinou právní ochranu
- Klíčová slova: smlouva, důkaz/volné hodnocení
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1; 40/1964 Sb., § 116, § 117; 99/1963 Sb., § 132, § 122, § 126

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Ústavní stížností se stěžovatelé domáhali zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě- pobočka v Olomouci ze dne 3. 6. 2003, sp. zn. 40 Co 367/2003, a rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 23. 12. 2002, sp. zn. 16 C 139/98.

Ústavní soud se vždy nejdříve musí zabývat otázkou, zda jsou splněny všechny formální náležitosti, kladené na ústavní stížnost. Podle ust. § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění platném a účinném v době podání předmětné ústavní stížnosti, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), bylo možno ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počínala běžet dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a nebylo-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Ústavní soud ze spisu Okresního soudu v Šumperku sp. zn. 16 C 139/98 podle doručenek zjistil, že napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 3. 6. 2003, sp. zn. 40 Co 367/2003, který je v daném případě rozhodnutím o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, byl právnímu zástupci stěžovatelů doručen dne 15. 8. 2003. Od tohoto data (včetně) je tedy nutno - podle tehdy platné právní úpravy - počítat 60denní procesní lhůtu, do které je třeba započítat již i den doručení napadeného rozhodnutí. Poslední den 60denní lhůty k podání ústavní stížnosti tak připadl na pondělí 13. 10. 2003. Jelikož ústavní stížnost stěžovatelů byla podle razítka na doporučené listovní zásilce podána k poštovní přepravě až v úterý 14. 10. 2003 (tímto dnem je ostatně i datována), stalo se tak až po uplynutí zákonem stanovené lhůty.

Jelikož výše citované kogentní ustanovení § 72 odst. 2 zákona neumožňuje promeškání této lhůty prominout, nezbylo, než ústavní stížnost podle ust. § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-539/03-03)