# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 513/04

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 513/04
- ECLI: ECLI:CZ:US:2005:1.US.513.04
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 5. 1. 2005
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36

## Výrok

Ústavní stížnost se o d m í t á .

## Odůvodnění

Stručným podáním, odeslaným z pošty v Havířově dne 20. 8. 2004, stěžovatelka sdělila, že "tímto podává ústavní stížnost v zákonné lhůtě, kterou doplní s přiděleným advokátem do konce září 2004". V uvedené lhůtě stěžovatelka ústavní stížnost nedoplnila. Po výzvě Ústavního soudu k odstranění vad uvedeného podání bylo dne 12. 11. 2004 Ústavnímu soudu doručeno doplnění ústavní stížnosti stěžovatelky, sepsané advokátkou Mgr. Romanou Mrózkovou, směřující proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 6. 2004, čj. 6 A 4/2002 - 54.

Dne 15. 11. 2004 došlo Ústavnímu soudu další doplnění ústavní stížnosti stěžovatelky, sepsané advokátem JUDr. Stanislavem Brtníkem, které směřovalo proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2003, čj. 9 Co 302/2003 - 31, vydanému ve věci výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí.

Ústavní soud usnesením ze dne 6. 12. 2004, čj. I. ÚS 513/04 - 21, vyloučil ústavní stížnost, směřující proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2003, čj. 9 Co 302/2003 - 31, k samostatnému projednání a rozhodnutí.

Poté se Ústavní soud zabýval, pod sp. zn. I. ÚS 513/04, ústavní stížností stěžovatelky proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 6. 2004, čj. 6 A 4/2002 - 54. Z uvedeného usnesení bylo zjištěno, že jím byla odmítnuta žaloba MVDr. P. K., podaná stěžovatelkou Mgr. D. K. jménem žalobkyně, proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, kterou požadovala přezkoumání rozhodnutí žalovaného ministerstva ze dne 1. 11. 2001, čj. 21/43826/01. Důvodem odmítnutí žaloby byla skutečnost, že žalobkyně v určené lhůtě nepředložila řádnou plnou moc zmocňující stěžovatelku k tomu, aby ji zastupovala v řízení před Nejvyšším správním soudem.

Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZÚS"), je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, jestliže tvrdí, že zásahem orgánu veřejné moci, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda. V řízení vedeném před Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. 6 A 4/2002, nebyla stěžovatelka účastníkem řízení, účastníkem byla pouze její dcera, MVDr. P. K., jako žalobkyně. Jestliže stěžovatelka podává ústavní stížnost, ve které tvrdí, že Nejvyšší správní soud porušil právo na soudní a jinou právní ochranu tím, že znemožnil MVDr. P. K., zastoupené stěžovatelkou, domáhat se práva u soudu, jedná se o návrh, který stěžovatelka podává jako osoba zjevně neoprávněná [§ 43 odst. 1 písm. c) ZÚS]. Na uvedené právní kvalifikaci návrhu stěžovatelky nic nemění ani skutečnost, že v doplnění ústavní stížnosti ze dne 12. 11. 2004 je v rubrice stěžovatel uvedena MVDr. P. K., zastoupená Mgr. D. K. Z obsahu všech podání jednoznačně vyplývá, kdo je pisatelem (příp. iniciátorem) všech podání adresovaných Ústavnímu soudu a kdo se domáhá ochrany ústavně zaručených základních práv u Ústavního soudu.

Vzhledem k výše uvedenému, aniž by se zabýval meritem věci a aniž by se vyjadřoval k odůvodněnosti ústavní stížnosti, Ústavní soud soudcem zpravodajem, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným [§ 43 odst. 1 písm. c) ZÚS].

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. ledna 2005

JUDr. František Duchoň
soudce Ústavního soudu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-513/04-04)