# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 491/2000

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 491/2000
- ECLI: ECLI:CZ:US:2001:1.US.491.2000
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 30. 5. 2001
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/restituce
- Klíčová slova: náhrada, tíseň
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 11; 229/1991 Sb., čl.

## Výrok

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

## Odůvodnění

Stěžovatelé napadají v záhlaví uvedený rozsudek Městského soudu v Praze i jemu předcházející, rovněž v záhlaví citovaný, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ve věci zaplacení náhrady podle zákona č. 229/1991 Sb. Domnívají se, že rozsudky obou soudů byla porušena jejich práva podle čl. 90 Ústavy ČR a čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Navrhují, aby napadené rozsudky byly Ústavním soudem zrušeny.

Po zjištění, že ve věci bylo podáno také dovolání, Ústavní soud vyčkal do rozhodnutí o dovolání. Dne 22. 3. 2001 pak obdržel rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 3. 2001, kterým byla obě ústavní stížností napadená rozhodnutí zrušena a věc vrácena Obvodnímu soudu pro Prahu 8 k dalšímu řízení. Se znalostí těchto skutečností se Ústavní soud zabýval předloženou ústavní stížností.

Soudce zpravodaj před meritorním posouzením věci nejprve posuzoval ústavní stížnost z hlediska § 43 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Kromě jiného citované ustanovení stanoví, že je-li návrh nepřípustný a nestanoví-li zákon jinak, soudce zpravodaj ho mimo ústní jednání odmítne. Za nepřípustný se také považuje návrh, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje.

V daném případě stěžovatelé ústavní stížností napadli rozhodnutí Městského soudu v Praze i instančně mu předcházející rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 8 a vedle toho podali ve věci i dovolání, o kterém posléze rozhodl Nejvyšší soud ČR vyhovujícím rozsudkem, tj. obě ústavní stížností napadená rozhodnutí byla zrušena a věc vrácena Obvodnímu soudu pro Prahu 8 k dalšímu řízení.

Meritorní (závěrečné) rozhodnutí prozatím nebylo vydáno, řízení dále pokračuje a stěžovateli jsou k dispozici zákonné prostředky, kterými může brojit proti případnému pro něj nepříznivému rozhodnutí. Ústavní stížnost je tedy předčasná, neboť stěžovatelé nevyčerpali všechny (procesní) prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práva poskytuje. Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení svým usnesením podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-491/2000-2000)