# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 43/01

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 43/01
- ECLI: ECLI:CZ:US:2001:1.US.43.01
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 18. 12. 2001
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/restituce
- Klíčová slova: osoba/oprávněná
- Dotčené předpisy: 164/1994 Sb., čl.; 87/1991 Sb., § 6 odst.1 písm.a, § 3

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 22. 1. 2001, se stěžovatelé s odvoláním na tvrzené porušení čl. 1 a čl. 11 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, domáhali zrušení rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 21. 9. 2000, sp. zn. 29 Co 352/2000, potvrzujícího rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne 15. 2. 2000, sp. zn. 9 C 876/97, kterým byl zamítnut návrh stěžovatelů, aby soud nahradil vůli odpůrců k uzavření dohody o vydání věci podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů.

Ústavní soud se vždy nejdříve musí zabývat otázkou, zda jsou splněny všechny formální náležitosti, kladené na podání ústavní stížnosti. Podle § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

V ústavní stížnosti sami stěžovatelé uvádějí, že rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 21. 9. 2000, sp. zn. 29 Co 352/2000, který napadají a požadují zrušit, byl jejich právnímu zástupci doručen dne 20. 11. 2000. Ústavní soud si proto vyžádal zaslání spisu Okresního soudu v České Lípě, sp. zn. 9 C 876/97, kde kontrolou doručenek zjistil, že předmětné rozhodnutí Krajského soudu v Brně bylo právnímu zástupci stěžovatelů doručeno skutečně dne 20. 11. 2000. Od tohoto data je tedy nutno počítat 60 denní procesněprávní lhůtu, do které je třeba započítat již i den doručení napadeného rozhodnutí (srov. ust. § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu "...lhůta počíná dnem doručení..."). Poslední den 60 denní lhůty pro podání ústavní stížnosti tak připadl v daném případě na čtvrtek 18. 1. 2001. Jelikož ústavní stížnost stěžovatelů byla podle razítka na doporučené listovní zásilce podána k poštovní přepravě až v pátek 19. 1. 2001, stalo se tak po zákonem stanovené lhůtě.

Neboť kogentní ustanovení § 72 odst. 2 zákona neumožňuje promeškání této lhůty prominout, nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle ust. § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-43/01-01)