# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 4132/12

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 4132/12
- ECLI: ECLI:CZ:US:2013:1.US.4132.12.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 5. 3. 2013
- Datum zveřejnění: 19. 3. 2013
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
- Klíčová slova: náklady řízení
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1; 99/1963 Sb., § 142, § 136, § 146 odst.2

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výroku rozsudku odvolacího soudu, kterým rozhodl o nákladech řízení před soudem I. stupně i před soudem odvolacím tak, že žádnému z účastníků se právo na jejich náhradu nepřiznává. Uvedl, že nebrojí proti výroku, kterým mu nebylo přiznáno v celém rozsahu zadostiučinění za více než 11 let neskončeného soudního řízení, ale proti nepřiznání náhrady nákladů řízení vynaložených za využití právního prostředku nápravy porušení úředních povinností. Tímto výrokem se proto cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 2 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, v čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky, jakož i v čl. 6 odst. 1 a čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatele o částku 205 000,- Kč, a ve věci samé rozhodnutí změnil tak, že žalovaný (Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti) je povinen zaplatit žalobci 10 500,- Kč jako zadostiučinění za nepřiměřeně dlouhou dobu trvání řízení a s ohledem na uvedený výsledek pak opodstatněně rozhodl o nákladech řízení v souladu s § 224 odst. 2 občanského soudního řádu, jak v jeho výroku obsaženo, když na straně žalobce nelze konstatovat, že jeho neúspěch ve věci byl pouze nepatrný, naopak nepatrný neúspěch byl na straně žalovaného, ten však náhradu nepožadoval (§ 142 odst. 3 občanského soudního řádu).

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-4132/12-1)