# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 409/12

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 409/12
- ECLI: ECLI:CZ:US:2012:1.US.409.12.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 15. 5. 2012
- Datum zveřejnění: 24. 5. 2012
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
- Klíčová slova: správní soudnictví, správa daní a poplatků, interpretace, promlčení
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1; 337/1992 Sb., § 60 odst.5, § 70 odst.2

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Včasnou ústavní stížností stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví označeného rozsudku, jímž Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost stěžovatele proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 4. 2011, čj. 31 Af 134/2010 - 32. Podle stěžovatele tímto rozsudkem Nejvyššího správního soudu byla porušena jeho základní práva zakotvená v čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod.

Jak Ústavní soud zjistil ze své evidence, stěžovatel podal obsahově i argumentačně shodnou ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 4. 2011, čj. 2 Afs 82/2010 - 56, která byla Ústavním soudem odmítnuta jako zjevně neopodstatněná.

Vzhledem k tomu, že Ústavní soud se v podstatě stejnou věcí zabýval v usnesení ze dne 12. 4. 2012, sp. zn. IV. ÚS 1922/11, které bylo stěžovateli doručeno, nepovažuje Ústavní soud za nezbytné znovu rekapitulovat bližší obsah ústavní stížnosti ani obsah rozsudku Nejvyššího správního soudu, neboť ten řešil v předmětné věci stejnou právní otázku, týkající se námitky promlčení, podané stěžovatelem proti rozhodnutí správce daně.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud v plném rozsahu odkazuje na již zmíněné usnesení sp. zn. IV. ÚS 1922/11 s tím, že není důvod, proč by se měl od právního názoru v něm uvedeném odchýlit.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl I. senát Ústavního soudu k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a proto, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-409/12-1)