# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 4048/14

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 4048/14
- ECLI: ECLI:CZ:US:2015:1.US.4048.14.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 27. 5. 2015
- Datum zveřejnění: 10. 6. 2015

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

1. Ústavní stížností ze dne 22. prosince 2014, doručenou Ústavnímu soudu dne 29. prosince 2014, se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí z důvodů porušení celé řady základních práv a svobod zakotvených v Listině základních práv a svobod a v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Dříve, než se Ústavní soud začal zabývat věcnou stránkou návrhu, přezkoumal, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž shledal, že tomu tak není.

3. Stěžovatelka při podání ústavní stížnosti a připojeného návrhu nebyla (a není) zastoupena advokátem (§ 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Z mnoha dalších řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatelka v posledních několika letech vedla a vede (kupř. sp. zn. II. ÚS 2899/09, II. ÚS 613/10, II. ÚS 1730/11 a další), se podává, že tento postup (jímž ignoruje povinné zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti) volí, ačkoli byla opakovaně poučena, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti a její podání tak za řádný návrh na zahájení řízení považovat nelze.

4. Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění tohoto nedostatku (vady); vyvodit vůči navrhovateli nepříznivé procesní důsledky (odmítnutí návrhu) pak lze tehdy, jestliže se uvedený nedostatek odstranit nezdaří. Ústavní soud již ve více obdobných případech vyslovil názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly stěžovatelce objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se pak setrvání na požadavku poučení pro každé další konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.

5. V souladu s ustáleným hodnocením nedostatku návrhu včetně zastoupení advokátem se tudíž Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití ustanovení § 43 odst. 1písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl (srovnej např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2387/08, IV. ÚS 2386/08, II. ÚS 713/08, II. ÚS 1638/07, III. ÚS 847/07, III. ÚS 2658/09, III. ÚS 3397/13, III. ÚS 1304/14).

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-4048/14-1)