# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 3955/13

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 3955/13
- ECLI: ECLI:CZ:US:2014:1.US.3955.13.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 9. 4. 2014
- Datum zveřejnění: 16. 4. 2014

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 22. 12. 2013 napadl stěžovatel v záhlaví uvedená rozhodnutí.

Vzhledem ke skutečnosti, že ústavní stížnost nesplňovala náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byl stěžovatel vyzván dne 8. 1. 2014 k odstranění vad návrhu, které spočívaly zejména ve skutečnosti, že nebyl v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. Pro odstranění vad návrhu byla stěžovateli stanovena lhůta 30 dnů ode dne doručení výzvy. Stěžovatel byl současně poučen, že podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.

Výzva k odstranění vad návrhu byla stěžovateli doručena dne 11. 1. 2014. Přípisem ze dne 7. 2. 2014 označeným jako "Žádost o prodloužení lhůty" stěžovatel požadoval, aby mu k odstranění vad podání byla ze strany soudu poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů s odůvodněním, že dosud neobdržel od České advokátní komory žádné vyjádření k žádosti o určení advokáta. Žádosti stěžovatele Ústavní soud fakticky vyhověl, protože neodmítl jeho návrh z důvodu absence právního zastoupení až do dnešního dne, stěžovatel však vady podání neodstranil. Lhůta poskytnutá stěžovateli proto uplynula marně a bylo nutno postupovat ve smyslu již zmíněného poučení.

Jen pro úplnost soudce zpravodaj dodává, že Ústavní soud nikomu právní zastoupení nezajišťuje. Ustálenou judikaturou nepřipustil přiměřené použití § 30 o. s. ř. (ustanovení advokáta soudem), když neshledal podmínky pro takový postup podle § 63 zákona o Ústavním soudu. Právní řád totiž připouští určení advokáta i pro řízení před Ústavním soudem rozhodnutím České advokátní komory [§ 18 odst. 2, § 45 odst. 2 písm. a) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů], čímž je vytvořen procesní nástroj k zajištění kvalifikovaného právního zastoupení, a tedy i přístupu k Ústavnímu soudu. V praxi tato úprava nevyvolává u stěžovatelů obtíže. Ve věci žádosti stěžovatele o určení advokáta pro zastupování před Ústavním soudem bylo řízení o určení advokáta k poskytnutí právní služby dle § 18 zákona o advokacii Českou advokátní komorou zastaveno (č. j. 632/14 ze dne 19. 3. 2014), protože stěžovatel ve lhůtě poskytnuté Českou advokátní komorou nedoložil, kdo je oprávněn za něj jednat, ani originál plné moci opravňující k jeho zastupování.

Ústavní soud proto v posuzované věci shledal důvody pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost odmítl.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-3955/13-1)