# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 3932/12 - Soud: Ústavní soud - Spisová značka: I.ÚS 3932/12 - ECLI: ECLI:CZ:US:2013:1.US.3932.12.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 30. 1. 2013 - Datum zveřejnění: 13. 2. 2013 - Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně; procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/stížnost proti kasačnímu rozhodnutí - Klíčová slova: škoda/náhrada, sociální dávky - Dotčené předpisy: 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1; 40/1964 Sb., § 420, § 450; 99/1963 Sb., § 135, § 219a ## Výrok Návrh se odmítá. ## Odůvodnění Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech zakotvených v hlavě V. čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Uvedl, že byl soudem I. stupně zavázán k náhradě škody na zdraví, kterou utrpěl žalobce při seskoku padákem dne 20. 7. 2002, Krajský soud v Českých Budějovicích jeho odvolání vyhověl pouze částečně, když podle § 450 občanského zákoníku výši náhrady snížil, zcela pominul jeho námitku týkající se rozdílné úpravy sociálních dávek ve státě, ve kterém poškozený, jako příslušník cizího státu, žije. Proto podal proti rozsudku soudu II. stupně dovolání, jež Nejvyšší soud dne 10. 7. 2012 odmítl. Vyslovil přesvědčení, že soudy při určení výše náhrady nevzaly podle § 450 občanského zákoníku dostatečný zřetel na to, jak ke škodě došlo, na osobní a majetkové poměry fyzické osoby, která škodu způsobila, a nepřihlédly přitom také k poměrům fyzické osoby, která byla poškozena. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Důvodem k odmítnutí je také zjištění, že je stížnost nepřípustná [§ 72 odst. 1 písm. a), § 75 odst. 1, § 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu stížností napadených rozhodnutí soudů zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší soud opodstatněně konstatoval, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není předmětný mimořádný opravný prostředek přípustný, když za právní otázku zásadního významu považuje to, zda v případě, že poškozený je příslušníkem cizího státu, je třeba se při úvaze o moderaci náhrady škody dle § 450 občanského zákoníku zabývat rozdílnou úpravou sociálních dávek ve státě, kde poškozený žije a rozhodnout tak, aby náhrada škody byla přiměřená a spravedlivá. Své rozhodnutí o odmítnutí dovolání pro jeho nepřípustnost s poukazem na obsah § 237 odst. 1 písm. a), b), c), odst. 3, na znění § 241a odst. 3 občanského soudního řádu vyčerpávajícím způsobem odůvodnil, a proto lze na toto odůvodnění v dalším odkázat, stejně jako na odůvodnění rozsudku soudu II. stupně, který k odvolání žalovaného opodstatněně snížil výši náhrady škody o částku 2 719 794,- Kč a o 2 563,94 Eur, a pokud jde o náhradu ve výši 6 044,15 Eur, rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení. Pro výše uvedené byl návrh směřující proti usnesení Nejvyššího soudu a rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, jímž bylo rozhodnuto v odst. I. a II. (výrokem o potvrzení a změně rozsudku soudu I.), odmítnut pro jeho zjevnou neopodstatněnost, návrh směřující proti výroku o zrušení rozhodnutí o částce 6 044,15 Eur a vrácení věci v tomto rozsahu k dalšímu řízení, jakož i proti výrokům o nákladech řízení pak pro jeho nepřípustnost, když stěžovatel má opět možnost, po novém rozhodnutí ohledně výše označené částky a nákladech řízení čerpat k ochraně svého tvrzeného práva procesní prostředky, které mu zákon poskytuje [§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. e), § 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-3932/12-1)