# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 39/03

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 39/03
- ECLI: ECLI:CZ:US:2003:1.US.39.03
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 22. 4. 2003
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces; právo na soudní a jinou právní ochranu
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 38 odst.2

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

Podání navrhovatelky bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 20. 1. 2003.

Po přezkoumání návrhu Ústavní soud zjistil, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, stanoví. Především z návrhu nebylo patrno, čeho se navrhovatelka domáhá, ani v něm nebyly označeny důkazy, kterých se navrhovatelka dovolává (§ 34 odst. 1 cit. zák.). Nebylo v něm uvedeno, která základní práva či svobody byly porušeny, návrh nebyl zaslán v dostatečném počtu vyhotovení (§ 34 odst. 2 cit. zák.), nebyla k němu připojena kopie rozhodnutí o posledním opravném prostředku, a navrhovatelka nebyla zastoupena advokátem (§ 30 cit. zák.).

Na základě shora uvedených skutečností byla navrhovatelka přípisem ze dne 3. 2. 2003 vyzvána Ústavním soudem, aby výše uvedené nedostatky podání odstranila, a současně jí byla stanovena lhůta k odstranění vytýkaných nedostatků, která činila 20 dnů ode dne doručení výzvy navrhovatelce.

Dne 27. 2. 2003 obdržel Ústavní soud podání navrhovatelky, v němž žádala o prodloužení stanovené lhůty o dalších 20 dnů, a to z důvodu žádosti stěžovatelky o stanovení advokáta AK ČR. Ústavní soud lhůtu prodloužil, avšak dne 18. 3. 2003 navrhovatelka opět, tentokrát telefonicky, požádala o další prodloužení lhůty o 30 dnů s odůvodněním, že přidělený právní zástupce musí věc prostudovat. Ústavní soud tedy opět lhůtu prodloužil, a to do 18. 4. 2003. Dne 10. 4. 2003 pak stěžovatelka telefonicky žádala o opětovné prodloužení lhůty. Dopisem, doručeným Ústavnímu soudu dne 16. 4. 2003 stěžovatelka požádala o prodloužení lhůty do 7. 5. 2003. Na další prodloužení však již Ústavní soud nepřistoupil, a to proto, že ústavní stížnost byla doručena již 20. 1. 2003, a že se jedná již o šestou stížnost téže stěžovatelky v téže věci. Předchozí stížnosti byly Ústavním soudem rovněž odmítnuty.

Vzhledem k tomu, že navrhovatelka ve stanovené lhůtě vytýkané nedostatky návrhu neodstranila, dospěl Ústavní soud k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-39/03-03)