# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 383/99

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 383/99
- ECLI: ECLI:CZ:US:1999:1.US.383.99
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 12. 10. 1999
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu; základní ústavní principy/demokratický právní stát/ukládání povinností pouze na základě zákona; zrušení právního předpisu (fyzická nebo právnická osoba)
- Klíčová slova: důkaz, správní soudnictví, přestupek
- Dotčené předpisy: 200/1990 Sb., § 83; 99/1963 Sb., § 248; 99/1989 Sb., § 16 odst.3

## Výrok

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

## Odůvodnění

Stěžovatel podal návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním ze dne 3. 8. 1999, které došlo Ústavnímu soudu dne 4. 8. 1999.

Svým návrhem se domáhá, aby Ústavní soud zrušil část ustanovení
§ 83 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, které zní "soud nepřezkoumává rozhodnutí o přestupku, za nějž nelze uložit pokutu vyšší než Kč 2 000,-- nebo zákaz činnosti", neboť podle něho o jeho žalobě proti Krajskému dopravnímu inspektorátu v Ostravě ve věci rozhodnutí správního orgánu o uložení pokuty za přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu rozhodly obecné soudy tak, že řízení zastavily a tím ho zkrátily na jeho právech na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv. Domnívá se, že ho správní orgán postihl za přestupek, který nebyl schopen řádně prokázat a aniž by se za takový postup byl povinen zodpovídat před nezávislým a nestranným soudem. Tím porušil právo na uplatňování státní moci jen v případech a v mezích stanovených zákonem a současně porušil i právo zakotvené v ustanovení čl. 2 odst. 2 a čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Soudce zpravodaj zjistil, že stěžovatel napadá rozhodnutí o přestupku policejních orgánů shora uvedených, ze kterých se podává, že stěžovatelova námitka ohledně rychlosti jeho jízdy v obci se jeví jako účelová, když tato rychlost byla zadokumentována fotograficky radiolokačním měřičem rychlosti RAMER 7 CCD zabudovaným do služebního vozidla v civilním provedení. Rozhodnutí o odvolání bylo správním orgánem (Policií ČR - Krajským dopravním inspektorátem v Ostravě) vydáno dne 13. Listopadu 1997 s poučením, že proti tomuto rozhodnutí se nelze dále odvolat. Přesto stěžovatel i přes ustanovení § 83 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (soud nepřezkoumává rozhodnutí o přestupku, za nějž nelze uložit pokutu vyšší než Kč 2 000,-- nebo zákaz činnosti) se obrátil se žalobou na obecný soud, aby zrušil rozhodnutí správního orgánu. Obecné soudy tedy postupovaly v souladu se zákonem, když řízení ve smyslu ustanovení § 250d odst. 3 o. s. ř. (postup soudu po zahájení řízení) z důvodu směřování žaloby proti rozhodnutí, jež nemůže být předmětem přezkoumávání soudem, zastavily. V daném případě tedy, jelikož rozhodnutí o odvolání správního orgánu bylo vydáno dne 13. 11. 1997 a stěžovatel je obdržel nejpozději do 27. 1. 1998 (podání žaloby soudu), uplynula lhůta k podání ústavní stížnosti dnem 27. 3. 1998.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nebylo ani možno se zabývat meritorním obsahem podaného návrhu.

Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl.

Pokud jde o návrh na zrušení části ustanovení § 83 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, Ústavní soud konstatuje, že návrh na zrušení ustanovení zákona sleduje osud vlastní ústavní stížnosti a vzhledem k odmítnutí ústavní stížnosti se Ústavní soud tímto návrhem zabývat ani nemohl.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-383/99-99)