# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 382/03

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 382/03
- ECLI: ECLI:CZ:US:2003:1.US.382.03
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 19. 9. 2003
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces; právo na soudní a jinou právní ochranu /specifika trestního řízení
- Dotčené předpisy: 141/1961 Sb., § 282; 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Stěžovatelka svou ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 16. 7. 2003, brojila proti postupu v záhlaví uvedených orgánů veřejné moci ve věci jejího manžela, J. M., odsouzeného k trestu odnětí svobody.

Ústavní soud nejprve zkoumal, zda podaná ústavní stížnost splňuje formální náležitosti, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), které jsou nezbytné pro její meritorní projednání. Zabýval se mj. i tím, zda stěžovatelka je oprávněnou osobou k podání ústavní stížnosti ve smyslu § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Podle uvedeného ustanovení je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda.

Stěžovatelka ve své stížnosti tvrdí, že došlo k zásahu do práv jejího manžela. Z toho vyplývá, že není oprávněnou osobou ve smyslu shora citovaného § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Aktivně legitimován k podání ústavní stížnosti je tedy jen sám J. M., jestliže se domnívá, že došlo k zásahu do jeho ústavně zaručených práv. V řízení před Ústavním soudem musí být, ve smyslu § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, již od podání návrhu na zahájení řízení zastoupen advokátem.

Ústavní soud dodává, že proti postupu Krajského soudu v Plzni v řízení o návrhu na povolení obnovy, vedeném pod sp. zn. 1 Nt 362/2000, jmenovaný již ústavní stížnost podal. Ta byla usnesením ze dne 9. prosince 2002, sp. zn. I. ÚS 460/02, odmítnuta pro nepřípustnost.

Vzhledem k výše uvedenému odmítl Ústavní soud ústavní stížnost, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení, podle § 43 odst. 1 písm c) zákona o Ústavním soudu, jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-382/03-03)