# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 3431/12

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 3431/12
- ECLI: ECLI:CZ:US:2013:1.US.3431.12.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 29. 10. 2013
- Datum zveřejnění: 13. 11. 2013
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
- Klíčová slova: dlužník
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1; 182/2006 Sb., § 103, § 104, § 106, § 128

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

1. Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 7. 9. 2012, stěžovatel napadl v záhlaví uvedená rozhodnutí a navrhl jejich zrušení pro nezákonnost a protiústavnost, neboť jimi bylo zasaženo do jeho práva na spravedlivý proces.

2. Napadeným usnesením Městského soudu v Praze byl odmítnut návrh stěžovatele, aby soud zjistil úpadek dlužníka a rozhodl, že úpadek bude řešen oddlužením. K odmítnutí návrhu došlo proto, že neobsahoval všechny zákonem stanovené náležitosti, stěžovatel byl pak v napadeném usnesení dostatečně poučen o tom, jaké náležitosti má insolvenční návrh obsahovat. Usnesení městského soudu bylo potvrzeno napadeným usnesením Vrchního soudu v Praze. Dovolání k Nejvyššímu soudu pak bylo odmítnuto s tím, že napadená rozhodnutí byla vydána v souladu se zákonem a s judikaturou Nejvyššího soudu ČR.

3. Stěžovatel v ústavní stížnosti uplatnil stejnou argumentaci jako v řízení před obecnými soudy a poukázal na to, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces. Požadavek na přesnou specifikaci závazků dlužníka v insolvenčním návrhu odmítá jako přepjatý formalismus a upozorňuje na to, že je ochoten pracovat, ale že jej současný systém pracovního trhu výrazně znevýhodňuje.

4. Dříve, než může Ústavní soud přikročit k přezkumu opodstatněnosti či důvodnosti ústavní stížnosti, je povinen zkoumat splnění podmínek její projednatelnosti. V dané věci zjistil Ústavní soud, že formálně bezvadnou a přípustnou ústavní stížnost předložil k podání ústavní stížnosti oprávněný a advokátem zastoupený stěžovatel; současně jde o návrh, k jehož projednání je Ústavní soud příslušný. Po zvážení okolností předložené věci dospěl však Ústavní soud k závěru, že podaná ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

5. Ústavní soud je dle článku 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti, přičemž v rámci této své pravomoci mj. rozhoduje o ústavních stížnostech proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. článek 87 odst. 1 písm. d) Ústavy]. Ústavnímu soudu však nezbývá než konstatovat, že k porušení základních práv stěžovatele napadenými rozhodnutími nedošlo. Obecné soudy postupovaly v souladu se zákonem i ústavním pořádkem a své stanovisko stěžovateli řádně objasnily.

6. Ústavní soud proto z výše uvedených důvodů ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-3431/12-1)