# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 343/25

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 343/25
- ECLI: ECLI:CZ:US:2026:1.US.343.25.2
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 12. 8. 2026
- Datum zveřejnění: 9. 9. 2026

## Výrok

I. Řízení o ústavní stížnosti se přerušuje.

II. Plénu Ústavního soudu se postupuje návrh na zaujetí stanoviska k právnímu názoru odchylnému od právního názoru vysloveného v nálezech sp. zn. I. ÚS 4457/12 ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. II. ÚS 3003/20 ze dne 3. 8. 2021, sp. zn. III. ÚS 771/22 ze dne 6. 2. 2023, sp. zn. I. ÚS 1222/22 ze dne 27. 6. 2023, sp. zn. II. ÚS 3450/24 ze dne 21. 5. 2025, sp. zn. III. ÚS 659/25 ze dne 2. 4. 2026.

## Odůvodnění

1. Včas podanými ústavními stížnostmi (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu) a splňující i ostatní zákonem stanovené podmínky řízení [§ 75 odst. 1 a contrario; § 30 odst. 1, § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu] brojí stěžovatelé proti v záhlaví označené části výroku rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 1 T 7/2024-1661 ze dne 3. 9. 2024, kterou byli stěžovatelé odkázáni se zbytkem uplatněného nároku na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních, a proti výroku rozsudku Vrchního soudu v Praze č. j. 2 To 85/2024-1759 ze dne 21. 11. 2024, kterým bylo zamítnuto odvolání stěžovatelů. Stěžovatelé namítají, že napadenými výroky došlo k porušení jejich základních práv a svobod zaručených v čl. 7 odst. 1, čl. 10 odst. 1 a odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

2. Ústavní stížnosti stěžovatelů, projednávané původně pod sp. zn. IV. ÚS 335/25, IV. ÚS 336/25, III. ÚS 337/25, II. ÚS 338/25, IV. ÚS 340/25, I. ÚS 341/25 a I. ÚS 343/25, spojil Ústavní soud usnesením ze dne 7. 5. 2025 ke společnému řízení.

3. Z obsahu napadených rozhodnutí je patrno, že jedním z důvodů, proč soudy rozhodly o odkázání stěžovatelů s jejich nárokem na náhradu nemajetkové újmy do občanskoprávní řízení, je založen na argumentu, že "[s]oudní praxe ukládá soudu dále bedlivě zvažovat otázku případného spoluzavinění poškozeného či prostoru pro moderaci nároku ve vztahu ke škůdci (zejména z toho hlediska, aby přiznané nároky nebyly likvidační) - srov. nálezu ze dne 30. 3. 2012, sp. zn. III. ÚS 2954/11 (N69/64 Sb. NU781), byť zde se akcentují zejména delikty nedbalostní, což není projednávaný případ. Přesto však jsou soudy v rámci adhezního řízení povinny zkoumat majetkové poměry obžalovaného, jeho věk a z něj vyplývající možnosti uhradit vzniklou újmu do budoucna, za současného zachování možnosti vést snesitelný a důstojný život, činí tak však jen s ohledem na to, aby výše náhrady pro obžalovaného nepředstavovala likvidační důsledek (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2016, sp. zn. 4 Tdo 1402/2015). Majetkové poměry škůdce nejsou samostatným kritériem, zásadně nehrají roli pro odstupňování výše náhrady. Neprojeví se totiž v duševních útrapách poškozeného, a lze k nim proto přihlížet spíše výjimečně ve smyslu jakési moderace vedené zájmem na tom, aby nedošlo k majetkové likvidaci škůdce a aby výše náhrady odpovídala principu proporcionality. Jde o výjimečný nástroj zmírnění přílišné tvrdosti zákona (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2020, sp. zn. 7 Tdo 100/2020, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2020, sp. zn. 7 Tdo 1485/2019)." Obecné soudy proto při rozhodování o náhradě nemajetkové újmy přistoupily k možnosti snížení (moderaci) náhrady nemajetkové újmy způsobené škůdcem úmyslně z důvodu likvidačních dopadů do majetkové sféry škůdce, a to jak postupem podle § 2951 odst. 2 občanského zákoníku, tak postupem podle § 2953 odst. 1 občanského zákoníku. Takový postup přitom připouští i judikatura Ústavního soudu v nálezech sp. zn. I. ÚS 4457/12 ze dne 24. 7. 2013 (N 132/70 SbNU 221), sp. zn. II. ÚS 3003/20 ze dne 3. 8. 2021 (N 137/107 SbNU 131), sp. zn. III. ÚS 771/22 ze dne 6. 2. 2023 (N 22/116 SbNU 164), bod 35, sp. zn. I. ÚS 1222/22 ze dne 27. 6. 2023 (N 102/118 SbNU 266), sp. zn. III. ÚS 659/25 ze dne 2. 4. 2026, bod 24, jakož i nálezu sp. zn. II. ÚS 3450/24 ze dne 21. 5. 2025, bod 34.

4. Senát příslušný k projednání a rozhodnutí v této věci dospěl při jejím předběžném projednání k názoru, který se odchyluje od právního názoru vyjádřeného v nálezech sp. zn. I. ÚS 4457/12, sp. zn. II. ÚS 3003/20, sp. zn. III. ÚS 771/22, bod 35, sp. zn. I. ÚS 1222/22, sp. zn. III. ÚS 659/25, bod 24, jakož i nálezu sp. zn. II. ÚS 3450/24, bod 34. Odlišuje se od nich v otázce (ne)možnosti snížení náhrady nemajetkové újmy, která byla škůdcem způsobena úmyslným zásahem do duševní a tělesné integrity člověka, a to s odkazem na případné likvidační dopady do majetkové sféry škůdce, ať už postupem podle § 2953 odst. 1 občanského zákoníku či postupem podle § 2951 odst. 2 občanského zákoníku.

5. S ohledem na závaznost právních názorů vyslovených v nálezech Ústavního soudu I. senátu tak nezbylo než postupovat podle § 23 zákona o Ústavním soudu a předložit tuto otázku k posouzení plénu.

6. V řízení o ústavní stížnosti stěžovatelů proto bude pokračováno poté, co o návrhu na zaujetí stanoviska rozhodne plénum Ústavního soudu.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-343/25-2)