# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 335/13

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 335/13
- ECLI: ECLI:CZ:US:2013:1.US.335.13.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 4. 3. 2013
- Datum zveřejnění: 14. 3. 2013

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Ústavní stížností navrhovatelé napadli v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů. S poukazem na blíže rozvedené výhrady tvrdili, že se jimi cítí být dotčeni ve svých ústavně zaručených základních právech zakotvených v čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, pročež se domáhali, aby je Ústavní soud nálezem zrušil.

Jakožto orgán veřejné moci a ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR) je Ústavní soud povinen při výkonu své jurisdikce co do případů, mezí a způsobů uplatňovat státní moc jen v zákonném a ústavním rámci [zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, ve spojení s čl. 88 odst. 2 Ústavy ČR], což je v právním státě nezbytná podmínka pro jakoukoliv legitimní činnost jeho orgánů.

Soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh usnesením odmítne, jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným [§ 43 odst. 1 písm. c), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Dle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je oprávněna podat ústavní stížnost fyzická nebo právnická osoba podle článku 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

Ačkoliv navrhovatelé zevrubně podrobili kritice rozhodnutí obecných soudů o zamítnutí žaloby, jakož i argumenty, jimiž soudy své závěry podložili, právně rozhodné je, že žalobcem (žalobci) před obecnými soudy nebyli stěžovatelé, nýbrž subjekt od nich právně odlišný - Společenství pro dům v Horních Počernicích čp. XX, se sídlem P. Této právnické osobě jakožto žalobci byla předmětná rozhodnutí adresována a tolika tato osoba jako subjekt práva byla účastníkem stěžovateli kritizovaného řízení před obecnými soudy.

Z uvedeného je zřejmá zjevná neoprávněnost (absence aktivní legitimace) navrhovatelů podat do výroků v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů ústavní stížnost.

Proto Ústavní soud (ve shodě se svou zákonnou povinností) nutně musel jejich návrh odmítnout jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků [§ 43 odst. 1 písm. c), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-335/13-1)