# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 334/02

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 334/02
- ECLI: ECLI:CZ:US:2002:1.US.334.02
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 16. 10. 2002
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/vyvlastnění a nucené omezení
- Klíčová slova: vyvlastnění, náhrada
- Dotčené předpisy: 403/1990 Sb., § 19 odst.1

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Ústavní stížností podanou na poště dne 10. 6. 2002 se stěžovatelky domáhaly zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Brně, který, jako soud odvolací, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ze dne 6. 4. 1999, čj. 4 C 541/97 - 24, jímž zmíněný soud prvního stupně zamítl jejich žalobu proti České republice - Ministerstvu financí ČR, o zaplacení částky 1 400 000,-- Kč, představující finanční náhradu za nevydané nemovitosti. Zároveň navrhly zrušení ustanovení § 19 odst. 1 zákona č. 403/1990 Sb., "o nápravě některých majetkových křivd", v části za čárkou první věty "jinak její nárok zaniká".

Výzvou, doručenou advokátu stěžovatelek dne 29. 7. 2002, byly vyzvány k odstranění ve výzvě vyjmenovaných vad jejich ústavní stížnosti. Stěžovatelky doplnily ústavní stížnost podáním ze dne 20. 8. 2002, ve kterém odstranily vytčené vady a navrhly zrušení celého ustanovení § 19 odst. 1 zákona č. 403/1990 Sb.

Další výzvou, doručenou jejich advokátu dne 23. 9. 2002, byly stěžovatelky vyzvány k upřesnění ústavní stížnosti mimo jiné v tom, aby jednoznačně uvedly, kterou část zákona č. 403/1990 Sb. požadují zrušit, protože v původní ústavní stížnosti požadovaly zrušení ustanovení § 19 odst. 1 zákona č. 403/1990 Sb. v části za čárkou první věty "jinak její nárok zaniká", zatímco v doplnění ústavní stížnosti požadovaly zrušení celého ustanovení § 19 odst. 1 citovaného zákona, aniž by svůj požadavek formulovaly jako změnu petitu. K odstranění zmíněných vad byla stěžovatelkám určena lhůta deseti dnů. V uvedené lhůtě výzvě Ústavního soudu nevyhověly, neučinily tak ani do dnešního dne. Na základě této skutečnosti soudce zpravodaj ústavní stížnost odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších zákonů, podle kterého soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-334/02-02)