# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 327/21

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 327/21
- ECLI: ECLI:CZ:US:2021:1.US.327.21.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 23. 2. 2021
- Datum zveřejnění: 17. 3. 2021
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/právo vlastnit a pokojně užívat majetek obecně
- Klíčová slova: exekuce
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 11 odst.1; 99/1963 Sb., § 268 odst.1 písm.h

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

1. V záhlaví uvedenými rozhodnutími obecných soudů bylo v exekučním řízení, vedeném u Okresního soudu v Olomouci (dále jen "exekuční soud") k vymožení pohledávky oprávněného vedlejšího účastníka ve výši 36 840 Kč s příslušenstvím a nákladů řízení, rozhodnuto o návrhu stěžovatele (povinného) na odklad exekuce tak, že exekuční soud návrh stěžovatele zamítl; Krajský soud v Ostravě (dále jen "odvolací soud") jeho usnesení potvrdil.

2. Včasnou a přípustnou ústavní stížností se stěžovatel jako osoba oprávněná a řádně zastoupená advokátem [k podmínkám řízení viz § 30 odst. 1, § 72 odst. 3 a § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], domáhá zrušení napadených rozhodnutí pro porušení práva vlastnit majetek ve smyslu čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

3. Stěžovatel napadá usnesení vydaná v exekučním řízení, svou argumentací nicméně brojí výhradně proti správnosti exekučního titulu a průběhu nalézacího řízení; současně netvrdí, že by mu byla odepřena možnost bránit jeho práva již v řízení nalézacím. Z bodu 11 usnesení odvolacího soudu plyne, že stejnou procesní obranu měl stěžovatel příležitost uplatnit již v nalézacím řízení, a také tak učinil, avšak nebyl s ní úspěšný - ve věci rozhodující soudy ji neshledaly důvodnou. Tato skutečnost ovšem vadu exekučního titulu nezakládá.

4. Za takové situace nevzniká exekučnímu soudu prostor námitky stěžovatele jakkoli hodnotit, což stěžovateli exekuční, a zejména odvolací soud srozumitelně vysvětlil. Pouhý nesouhlas stěžovatele s uvedeným právním posouzením nevede Ústavní soud k závěru, že je exekuční řízení stiženo jakýmikoli (blíže nespecifikovanými) procesními vadami+ neztotožňuje se proto s tvrzením stěžovatele porušení čl. 11 odst. 1 (ani jiných ustanovení) Listiny.

5. Ústavní soud s ohledem na uvedené odmítl ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-327/21-1)