# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 3200/24

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 3200/24
- ECLI: ECLI:CZ:US:2025:1.US.3200.24.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 4. 2. 2025
- Datum zveřejnění: 28. 2. 2025
- Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/stížnost proti kasačnímu rozhodnutí
- Dotčené předpisy: 99/1963 Sb., § 221 odst.2

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

1. Ústavní stížnost je nepřípustná (§ 75 odst. 1 zákona Ústavním soudu).

2. Stěžovatel napadá usnesení Městského soudu v Praze, jímž zrušil rozsudek soudu prvního stupně, věc mu vrátil k dalšímu řízení a nařídil, aby věc projednal a rozhodl jiný samosoudce. Řízení před obecnými soudy tedy nadále probíhá a není skončeno. Stěžovatel tak nadále má a bude mít procesní prostředky, který mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.

3. Ústavní soud rozumí frustraci stěžovatele, že při rozhodování jeho věci dochází k "soudním ping-pongu" a o jeho žalobě z roku 2019 bude v důsledku napadeného usnesení městského soudu již potřetí rozhodovat obvodní soud. Řízení před Ústavním soudem je však ovládáno zásadou subsidiarity, což znamená, že Ústavní soud do rozhodovací činnosti obecných soudů může zasáhnout jen tehdy, není-li již náprava tvrzené protiústavnosti v rámci obecného soudnictví možná. Povaze tohoto řízení by odporovalo, pokud by s ním paralelně probíhalo ve stejné věci řízení před obecnými soudy. Ústavní stížnost je tedy jakousi poslední "záchrannou brzdou", nikoliv "zkratkou", kterou by bylo možné obcházet standardní možnosti nápravy před obecnými soudy. Připadá v úvahu teprve poté, co je řízení v dané věci již pravomocně skončeno a stěžovateli již skutečně nezbývá jiný prostředek k ochraně jeho práv, než je právě ústavní stížnost (srov. např. usnesení sp. zn. I. ÚS 2997/24 či IV. ÚS 125/06).

4. Ústavní soud proto do probíhajícího řízení před obecnými soudy není oprávněn zasáhnout. Soudce zpravodaj tak ústavní stížnost odmítl jako nepřípustnou dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-3200/24-1)
