# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 3133/20

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 3133/20
- ECLI: ECLI:CZ:US:2020:1.US.3133.20.2
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 15. 12. 2020
- Datum zveřejnění: 27. 1. 2021
- Dotčené předpisy: 6/2002 Sb., § 20

## Výrok

Usnesení Ústavního soudu č. j. I. ÚS 3133/20-17 ze dne 30. 11. 2020 se ruší a řízení o ústavní stížnosti se zastavuje.

## Odůvodnění

Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení § 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, jímž mělo dojít zejména k porušení čl. 36 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod. Spolu s tím se domáhala zrušení § 20 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), v platném znění.

O ústavní stížnosti rozhodl Ústavní soud ve výroku označeným usnesením, jímž ústavní stížnost odmítl dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný. Toto rozhodnutí bylo právnímu zástupci stěžovatelky doručeno dne 1. 12. 2020 a stalo se týmž dnem vykonatelným. Dne 3. 12. 2020 právní zástupce stěžovatelky Ústavnímu soudu sdělil, že stěžovatelka dne 28. 11. 2020 zemřela. Tuto informaci Ústavní soud následně ověřil z informačního systému evidence obyvatel, v němž je uvedeno totéž datum úmrtí stěžovatelky.

Podle ustanovení § 107 odst. 1 a 5 občanského soudního řádu ve spojení s § 63 zákona o Ústavním soudu platí, že ztratí-li stěžovatel po zahájení řízení o ústavní stížnosti způsobilost být jeho účastníkem dříve, než bylo pravomocně skončeno, a neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, Ústavní soud řízení zastaví. Z výše uvedeného je zřejmé, že stěžovatelka zemřela, a tím i pozbyla způsobilost být účastníkem řízení o ústavní stížnosti ještě před vydáním rozhodnutí o ní. Jelikož v tomto případě povaha věci (otázka náhrady za nemajetkovou újmu, resp. rozhodování Nejvyššího soudu o stěžovatelčině námitce podjatosti) neumožňuje v řízení pokračovat, Ústavní soud podle citovaných zákonných ustanovení řízení o ústavní stížnosti zastavil. Současně musel přistoupit ke zrušení usnesení, jímž byla ústavní stížnost odmítnuta, neboť v době jeho vydání nebyly splněny zákonné podmínky pro přijetí takového rozhodnutí.

Ve světle řečeného tudíž Ústavní soud zrušil rozhodnutí o ústavní stížnosti a řízení o ní dle § 107 odst. 5 občanského soudního řádu ve spojení s § 63 zákona o Ústavním soudu zastavil.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-3133/20-2)