# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 31/09

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 31/09
- ECLI: ECLI:CZ:US:2009:1.US.31.09.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 10. 3. 2009
- Datum zveřejnění: 18. 3. 2009
- Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech
- Klíčová slova: řízení/zastavení
- Dotčené předpisy: 182/2006 Sb., § 103, § 108

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Ústavní stížností, podanou k poštovní přepravě dne 5. 1. 2009 a doplněnou podáním ze dne 18. 2. 2009 stěžovatel navrhl zrušení shora označených usnesení, neboť má za to, že jimi obecné soudy porušily jeho základní právo garantované v čl. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Stěžovatel uvedl, že podal ke Krajskému soudu v Ostravě návrh na zahájení insolvenčního řízení a povolení oddlužení. Krajský soud řízení zastavil z důvodu nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení. Proti tomuto rozhodnutí podal odvolání, o kterém rozhodl Vrchní soud v Olomouci napadeným usnesením tak, že řízení v insolvenční věci se nezastavuje. Stěžovatel tvrdí, že soudy svým postupem porušily "základní právo na rovnost a důstojnost v právech", neboť se jako fyzická osoba ocitl v bezvýchodné situaci, kdy nemá možnost řešit svůj úpadek oddlužením, neboť závazky vůči jeho věřitelům vznikly zejména z jeho podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že již nepodniká, nemůže řešit svůj úpadek formou konkursu.

Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu")].

Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou, zda podaná ústavní stížnost splňuje všechny náležitosti a předpoklady pro její meritorní projednání, stanovené zákonem o Ústavním soudu. Po prostudování ústavní stížnosti a připojených rozhodnutí dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná podle § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Směřuje totiž proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 9. 2008, čj. 1 VSOL 20/2008 - A - 40, kterým řízení v dané věci nebylo ukončeno. Ve výroku tohoto usnesení totiž zmíněný odvolací soud rozhodl, že "řízení se nezastavuje", takže se jím věc vrátila do stadia řízení před soudem prvního stupně. Ústavní stížnost má totiž pouze subsidiární povahu a slouží jako prostředek nápravy eventuálního porušení základních práv a svobod až v případě vyčerpání všech ostatních procesních prostředků k ochraně práv stěžovatele.

Z uvedených důvodů Ústavní soud uzavírá, že tato ústavní stížnost je nepřípustná, ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Proto ji soudce zpravodaj odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-31/09-1)