# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 309/05

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 309/05
- ECLI: ECLI:CZ:US:2007:1.US.309.05.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 19. 12. 2007
- Datum zveřejnění: 7. 1. 2008
- Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/stížnost proti nikoli poslednímu rozhodnutí
- Dotčené předpisy: 99/1963 Sb., § 201

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Stěžovatel, s odvoláním na porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, požadoval zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku, jímž mu byla uložena povinnost zaplatit vedlejšímu účastníkovi částku 60 229,- Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Stěžovatel, jako osoba neznámého pobytu, byl v řízení zastoupen opatrovníkem.

Z obsahu ústavní stížnosti vyplynulo, že stěžovatel zároveň s ústavní stížností podal proti napadenému rozsudku odvolání spolu se žádostí o prominutí zmeškání lhůty. Z důvodu probíhajícího řízení před obecnými soudy Ústavní soud usnesením ze dne 29.6.2005, č.j. I. ÚS 309/05-10, řízení o ústavní stížnosti přerušil.

V mezidobí byla pravomocně zamítnuta stěžovatelova žádost o prominutí zmeškání lhůty. Posléze Městský soud v Brně usnesením ze dne 16.4.2007, č.j. 37 C 310/2002-63, odmítl stěžovatelovo odvolání proti napadenému rozsudku jako opožděné, toto usnesení změnil Krajský soud v Brně usnesením ze dne 8.6.2007, č.j. 21 Co 208/2007-75, tak, že odvolání proti meritornímu rozsudku se neodmítá, neboť zjistil, že bylo podáno v zachované patnáctidenní lhůtě a nebyly tak splněny podmínky pro jeho odmítnutí pro opožděnost.

Ústavní soud ve své judikatuře připomíná, že ústavní stížnost představuje specifický prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, což znamená, že ji lze podat pouze za určitých okolností a při zachování zákonných podmínek. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č.182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

Po seznámení s listinnými podklady Ústavní soud konstatuje, že v posuzované věci nejsou naplněny podmínky přípustnosti ústavní stížnosti. Stěžovatel brojí ústavní stížností proti rozsudku Městského soudu v Brně, který současně napadl odvoláním, jež nebylo shledáno jako opožděné, tudíž odvolací řízení běží, a proto napadený rozsudek není pravomocný.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, Ústavní soud soudcem zpravodajem ústavní stížnost, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítl jako návrh nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-309/05-1)