# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 3033/10

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 3033/10
- ECLI: ECLI:CZ:US:2010:1.US.3033.10.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 1. 11. 2010
- Datum zveřejnění: 8. 11. 2010
- Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/dovolání trestní
- Klíčová slova: dovolání, opravný prostředek - mimořádný
- Dotčené předpisy: 141/1961 Sb., § 265a

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 22. 10. 2010, která byla podaná poštovní přepravě dne 21. 10. 2010, se stěžovatel domáhal zrušení výše uvedených rozhodnutí.

Dotazem v příslušné kanceláři Krajského soudu v Brně Ústavní soud zjistil, že stěžovatel podal ve své věci dovolání, a to proti svrchu uvedenému rozhodnutí odvolacího soudu.

Ústavní soud, předtím než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dálen jen "zákon o Ústavním soudu"). A to včetně podmínek ust. § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, které vyžaduje, aby před podáním ústavní stížnosti stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, je totiž její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zásadně podat pouze tehdy, vyčerpal-li stěžovatel před jejím podáním všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje [srov. v § 75 odst. 1 věta za středníkem a též v § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, uvedené výjimky z této zásady].

Ústavní stížnost je nepřípustná, protože stěžovatel před jejím podáním nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon poskytuje k ochraně jeho práva.

Protože stěžovatel, jak svrchu uvedeno, podal ve své věci dovolání, o kterém dosud rozhodnuto nebylo, je zřejmé že zatím prostředky, které mu právní řád na obranu práv poskytuje, nevyčerpal, resp. nebylo o nich dosud rozhodnuto.

V dané chvíli Ústavní soud nemůže o stěžovatelově věci rozhodovat, neboť by zasahoval do kompetencí obecných soudů věc posoudit a řádně o ní rozhodnout. Ústavní soud také není oprávněn zkoumat důvodnost podaného dovolání, když jeho přípustnost je dána ze zákona.

Proto aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci a aniž by se vyjadřoval k odůvodněnosti ústavní stížnosti, musel vzhledem k výše uvedenému předložený návrh odmítnout, neboť jde o návrh nepřípustný [§ 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-3033/10-1)