# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 2875/13

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 2875/13
- ECLI: ECLI:CZ:US:2014:1.US.2875.13.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 21. 1. 2014
- Datum zveřejnění: 30. 1. 2014
- Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/stížnost proti již neexistujícímu rozhodnutí

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

1. Ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví tohoto usnesení uvedený výrok rozsudku, jímž Městský soud v Praze rozhodl o jeho odměně jako ustanoveného advokáta a navrhl jeho zrušení pro rozpor se svými ústavně zaručenými právy, a to právem vlastnit majetek, plynoucím z čl. 11 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), právem získávat prostředky pro své životní potřeby prací podle čl. 26 Listiny a právem na spravedlivý proces a účinné opravné prostředky podle čl. 36 Listiny a čl. 6 a čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Stěžovatel současně s podáním ústavní stížnosti podal i stížnost kasační. V ústavní stížnosti pak vysvětlil, že nepočítá s tím, že by Nejvyšší správní soud jeho kasační stížnosti vyhověl.

3. Dříve, než Ústavní soud přistoupí k věcnému projednání ústavní stížnosti, je povinen přezkoumat její formální náležitosti a podmínky přípustnosti. Jak Ústavní soud sám zjistil, o kasační stížnosti stěžovatele proti výše označenému rozsudku městského soudu Nejvyšší správní soud rozhodl již v říjnu roku 2013, a to tak, že stěžovateli vyhověl a touto ústavní stížností napadený výrok rozsudku městského soudu zrušil (rozsudkem č. j. 4 Ads 77/2013 - 83). Ústavní soud na okraj poznamenává, že by v řízení o odměně advokáta, zastoupeného jinou advokátkou, očekával, že jej alespoň jeden z těchto právních profesionálů bude o zbytečnosti dalšího řízení před Ústavním soudem o již zrušeném výroku sám informovat.

4. Podmínkou zahájení řízení o ústavní stížnosti je mimo jiné předpoklad pravomocně skončeného předchozího řízení (§ 75 odst. 1 ve vztahu k § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu), což v tomto případě nebylo splněno. V daném případě totiž stěžovatel úspěšně napadl rozhodnutí městského soudu kasační stížností. Tím odpadl i samotný předmět řízení před Ústavním soudem, neboť byl napadený výrok zrušen Nejvyšším správním soudem.

5. Nezbylo proto než ústavní stížnost jakožto návrh nepřípustný odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-2875/13-1)