# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 2719/12

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 2719/12
- ECLI: ECLI:CZ:US:2012:1.US.2719.12.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 23. 7. 2012
- Datum zveřejnění: 14. 8. 2012
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
- Klíčová slova: náklady řízení, žaloba/na plnění, advokát/odměna
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1; 99/1963 Sb., § 142 odst.1, § 137 odst.1, § 80 písm.b

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Stěžovatel svou ústavní stížností napadá, s tvrzením o porušení svých základních práv zaručených čl. 36 odst. 1 a násl. Listiny základních práv a svobod a o porušení článku 90 Ústavy, v záhlaví označené rozhodnutí obecného soudu ve výroku o nákladech řízení, a to z důvodů v zásadě již uváděných v jeho předcházejících ústavních stížnostech, podle něj svědčících pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení v plné jím uplatňované výši.

Napadeným rozhodnutím bylo soudem I. stupně v řízení o žalobě stěžovatele pro zaplacení v žalobě specifikované finanční částky, představující nezaplacené jízdné a přirážku k němu, (kterážto pohledávka byla stěžovateli postoupena), rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen žalovanou částku s příslušenstvím stěžovateli zaplatit. Dále byla žalovanému podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/11 stanovena povinnost nahradit stěžovateli na nákladech řízení odměnu za zastupování advokátem ve výši ekvivalentu jednonásobku vymáhané jistiny a náhradu hotových výdajů a náhradu za zaplacený soudní poplatek. V odůvodnění svého rozhodnutí soud podrobně zdůvodnil, proč stěžovateli již nepřiznal dále jím požadované náklady řízení.

V posuzovaném případě, obdobně jako v předcházejících stěžovatelových věcech, Ústavní soud důvod pro svůj zásah nezjistil, neboť aplikace shora citovaného nálezu v právě projednávané věci je zcela přiléhavá a argumentace obecného soudu je ústavně konformní (srov. např. I. ÚS 2694/12, I. ÚS 2581/12, I. ÚS 2594/12 aj.).

Za tohoto stavu dospěl Ústavní soud k závěru, že napadeným rozhodnutím k porušení základních práv či svobod, jichž se stěžovatel dovolává, zjevně nedošlo.

Proto byla ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnuta.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-2719/12-1)