# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 269/99

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 269/99
- ECLI: ECLI:CZ:US:1999:1.US.269.99
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 15. 9. 1999
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní ústavní principy/demokratický právní stát/princip legality (vázanosti státní moci zákonem)
- Klíčová slova: osoba/povinná, obnova řízení, důkaz/volné hodnocení
- Dotčené předpisy: 229/1991 Sb., § 11 odst.1 písm.c; 71/1967 Sb., § 62, § 63

## Výrok

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

## Odůvodnění

Stěžovatelka napadá rozhodnutí Ministerstva zemědělství ČR, Ústředního pozemkového úřadu, kterým bylo přezkoumáno rozhodnutí Okresního úřadu v Hradci Králové (jako pozemkového úřadu) o návrhu na obnovu řízení. Domnívá se, že rozhodnutím Ministerstva zemědělství ČR bylo "porušeno právo navrhovatelky dle ústavního zákona ve smyslu ustanovení § 82 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu" a navrhuje jeho zrušení.

Soudce zpravodaj nejprve posuzoval ústavní stížnost z toho hlediska, zda jsou splněny podmínky pro ni stanovené podle § 43 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Kromě jiného citované ustanovení stanoví, že je-li návrh nepřípustný a nestanoví-li zákon jinak, soudce zpravodaj ho mimo ústní jednání odmítne. Za nepřípustný se také považuje návrh, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 71 odst. 1 citovaného zákona).

Stěžovatelka napadá druhoinstanční pravomocné rozhodnutí správního orgánu o odvolání. Listina základních práv a svobod v čl. 36 odst. 2 stanoví, že ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak (tedy jestliže takový přezkum nevyloučí). Tuto problematiku tzv. správního soudnictví podrobněji upravuje občanský soudní řád v ustanovení § 244 a násl.

Teprve za situace, jestliže by i rozhodnutí obecného soudu bylo negativní, např. by řízení bylo zastaveno, neboť v praxi obecných soudů zřejmě nadále převažuje názor, že se jedná o rozhodnutí procesní (srov. § 248 odst. 2 písm. e) o. s. ř.), by se stěžovatelka měla v zákonem stanovené lhůtě obrátit na Ústavní soud, který by posoudil, zda se jedná o situaci, kdy rozhodnutí o obnově řízení má i hmotněprávní aspekty a existuje tak důvod posuzovat návrh obdobně jako v případě nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 366/96 publikovaného pod č. 78 ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 8.

Z výše uvedených důvodů dospěl Ústavní soud k závěru, že v daném případě je nutno ústavní stížnost považovat za návrh nepřípustný, neboť stěžovatelka nevyčerpala všechny prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje, tj. nepodala návrh na přezkoumání rozhodnutí v rámci správního soudnictví. Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl. S ohledem na zřejmou nepřípustnost návrhu, kdy nemohlo dojít k jeho meritornímu projednání, Ústavní soud nepovažoval za nutné vyzvat stěžovatelku k doplnění ústavních ustanovení, která byla údajně zásahem veřejné moci porušena.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-269/99-99)