# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 268/05

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 268/05
- ECLI: ECLI:CZ:US:2005:1.US.268.05
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 31. 5. 2005
- Datum zveřejnění: 14. 12. 2007
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu
- Klíčová slova: procesní postup
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1; 99/1963 Sb., § 114b, § 205 odst.2, § 212a

## Výrok

Ústavní stížnost se o d m í t á .

## Odůvodnění

Stěžovatelka svou ústavní stížností, podanou Ústavnímu soudu dne 9. 5. 2005, navrhla zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, kterým byl zrušen rozsudek Okresního soudu v Děčíně ze dne 22. 12. 2003, čj. 19 C 102/2003 - 30.

Ústavní soud nejprve zkoumal přípustnost návrhu. K základním principům, ovládajícím řízení o ústavních stížnostech, patří princip subsidiarity. K tomuto principu se Ústavní soud podrobněji vyslovil mj. v nálezu sp. zn. III. ÚS 117/2000 [Ústavní soud ČR, Sbírka nálezů a usnesení, sv. 19, str. 79]. Podle tohoto principu je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje [§ 75 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZÚS")].

Podle § 75 odst. 1 ZÚS je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. To neplatí pouze pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (v praxi se jedná zjevně o postup Nejvyššího soudu ČR podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) OSŘ).

Ústavní stížností napadený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci je sice pravomocný, ale není jím ještě pravomocně ukončen spor mezi stěžovatelkou a žalovaným. Soudní řízení ve věci vedené před Okresním soudem Děčíně pod sp. zn. 19 C 102/2003 dále pokračuje. Z toho plyne, že stěžovatelka má možnost domáhat se ochrany všech svých práv v průběhu tohoto pokračujícího řízení. Teprve v případě, pokud by - podle názoru stěžovatelky - konečné rozhodnutí ve věci narušilo její základní ústavně zaručená práva, mohla by se stěžovatelka domáhat nápravy prostřednictvím ústavní stížnosti.

Vzhledem k výše uvedenému, aniž by se zabýval meritem věci a aniž by se vyjadřoval k odůvodněnosti ústavní stížnosti, soudce zpravodaj, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, předčasně podanou ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný [§ 43 odst. 1 písm. e) ZÚS].

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. května 2005

JUDr. František Duchoň
soudce Ústavního soudu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-268/05-05)