# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 2643/18

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 2643/18
- ECLI: ECLI:CZ:US:2018:1.US.2643.18.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 15. 8. 2018
- Datum zveřejnění: 3. 9. 2018
- Klíčová slova: odvolání, dovolání, opravný prostředek - řádný, opravný prostředek - mimořádný
- Dotčené předpisy: 99/1963 Sb., § 201, § 236

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

1. Stěžovatel v ústavní stížností, doručené Ústavnímu soudu dne 2. srpna 2018 uvedl, že tuto "prvotní" ústavní stížnost podává proti postupu Obvodního soudu pro Prahu 7 z důvodu zamítnutí vybraných otázek na svědky při soudním jednání v pracovněprávní věci, čímž si podle jeho názoru Obvodní soud pro Prahu 7 účelově vytvořil předpoklady pro neúspěch žaloby žalobce. Dále uvedl, že žalobce zatím vyčkává na doručení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7, kterým byla zamítnuta jeho žaloba na neplatnost výpovědi a předpokládá, že se z písemného vyhotovení rozsudku možná dozví důvody pro nesprávný postup Obvodního soudu pro Prahu 7.

2. Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

3. Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

4. Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný.

5. Podstatou ústavní stížnosti je tvrzený "jiný zásah orgánu veřejné moci" spočívající v zamítnutí vybraných otázek na svědky na soudním jednání.

6. Pojem "jiný zásah orgánu veřejné moci" je nutno interpretovat s přihlédnutím ke konkrétní situaci. Jak Ústavní soud vyslovil již ve svém nálezu ze dne 30. listopadu 1995 sp. zn. III. ÚS 62/95 (N 78/4 SbNU 243), ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu v individuálních věcech jsou v České republice vybudovány především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených (a kasace pravomocných rozhodnutí), v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, vyplývajícími z příslušných procesních norem, upravujících to které řízení či tu kterou materii. Pravomoc Ústavního soudu směřuje vůči pravomocným rozhodnutím orgánů veřejné moci a pravomoc přezkumu jejich "jiného zásahu" je v podstatě jinak nezbytnou výjimkou, u níž však podmínka nemožnosti nápravy protiústavnosti jiným způsobem musí být zachována. Pojem "jiného zásahu orgánu veřejné moci" nutno proto chápat tak, že zpravidla půjde o převážně jednorázový, protiprávní, a zároveň protiústavní útok těchto orgánů vůči základním ústavně zaručeným právům či svobodám, který v době útoku představuje trvalé ohrožení po právu existujícího stavu, přičemž takový útok sám není výrazem řádné rozhodovací pravomoci těchto orgánů a jako takový se vymyká obvyklému přezkumnému či jinému řízení; z této fakticity musí posléze vyplynout, že důsledkům takového zásahu orgánu veřejné moci, neplynoucímu z příslušného rozhodnutí, nelze čelit jinak než ústavní stížností, příp. nálezem Ústavního soudu, obsahujícím zákaz takového zásahu. Tato podmínka není přirozeně splněna tam, kde stěžovateli je k dispozici obrana daná celým právním řádem.

7. V posuzované ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že žalobce zatím vyčkává na doručení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7. Stěžovateli jsou tak, pokud jde o zamítnutí vybraných otázek na svědky při soudním jednání v pracovněprávní věci, k dispozici řádné opravné prostředky podle § 201 a násl. občanského soudního řádu, ve kterých své námitky může řádně uplatnit. Ústavní stížnost proto byla podána předčasně.

8. Z uvedených důvodů byla ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítnuta jako nepřípustná podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-2643/18-1)