# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 264/2000

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 264/2000
- ECLI: ECLI:CZ:US:2000:1.US.264.2000
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 26. 5. 2000
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu
- Klíčová slova: banka/bankovnictví
- Dotčené předpisy: 87/1995 Sb., čl.

## Výrok

Ústavní stížnost se o d m í t á .

## Odůvodnění

Dne 25. 4. 2000 podali manželé J. L. a V. L. ústavní stížnost, jíž žádají přešetření výše uvedeného zákona, který umožnil "vzniknout až 120 záložnám", při jejichž zakládání nebylo podle jejich názoru dbáno na odbornost a spoluodpovědnost. Tento zákon prý "umožnil, že až 90 % vkladů je ztrátových, nedobytných". Proto navrhují, aby Ústavní soud přešetřil tento zákon a prohlásil jej za "zákon proti lidskosti, za zákon porušující Listinu základních práv a svobod". Podle názoru stěžovatelů má každý podle Listiny základních práv a svobod (čl. 36) nárok na plné odškodnění. Stěžovatelé dále žádají o to, aby Ústavní soud nařídil státu, aby ve lhůtě do tří měsíců vyplatil náhradu vkladů v plné výši postiženým členům záložen a převzal závazky záložen.
Ústavní soud dospěl k následujícím závěrům.
1) Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), v ustanovení § 64 odst. 1 písm. d) podmiňuje podání návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podáním ústavní stížnosti za podmínek uvedených v ustanovení jeho § 74. Návrh na zrušení zákona (anebo jeho jednotlivých ustanovení) proto může být podán jen spolu s ústavní stížností, pokud uplatněním zákona (anebo jeho jednotlivých ustanovení) nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti a jestliže podle tvrzení stěžovatele je zákon (anebo jeho jednotlivá ustanovení) v rozporu s ústavním zákonem, mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy.
Stěžovatelé však návrh na přešetření zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících, a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, za podmínek výše uvedených, tj. spolu s ústavní stížností, nepodali. Uvedený návrh tedy byl podán osobami neoprávněnými.
2) Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
Podle obsahu ústavní stížnosti však stěžovatelé - kteří žádají o to, aby Ústavní soud nařídil státu, aby ve lhůtě do tří měsíců vyplatil náhradu vkladů v plné výši postiženým členům záložen a převzal závazky záložen - netvrdí, že by pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byli účastníky, opatřením nebo zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno jejich základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy a ani v této souvislosti netvrdí, že by již použili příslušných procesních prostředků poskytnutých zákonem k ochraně jejich práv. Uvedený návrh tedy je návrhem nepřípustným.
Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl dílem jako návrh, který byl podán osobami zjevně neoprávněnými [§ 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu] a dílem jako návrh nepřípustný [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. května 2000

JUDr. Vojen Güttler
soudce zpravodaj

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-264/2000-2000)