# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 25/93

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 25/93
- ECLI: ECLI:CZ:US:1993:1.US.25.93
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 11. 11. 1993
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: zrušení právního předpisu (fyzická nebo právnická osoba)

## Text rozhodnutí

Sp. zn. I. ÚS 25/93

ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele ing. V.L., o návrhu na zrušení části zákona č. 589/92 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
t a k t o

N á v r h s e o d m í t á.
O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel se ve svém návrhu domáhal zrušení § 3 odst. 1 písm. d) a § 5 odst. 1 písm. c) zák. č. 589/92 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a dalších předpisů, které dále nespecifikoval, aby tím byla odstraněna diskriminace důchodců, kteří jsou zároveň osoby samostatně výdělečné činné a jsou z toho titulu povinni platit pojistné na sociální zabezpečení, přičemž však nemocenské dávky v době nemoci nepobírají ani se jim po ukončení výdělečné činnosti nezvyšuje důchod, takže se jedná o jakousi "nenávratnou daň".
Po přezkoumání návrhu dospěl soud k závěru, že není zřejmé, zda se jedná o ústavní stížnost v souvislosti s porušením základního práva nebo svobody navrhovatele, neboť tak byla označena, nebo zda se jedná o návrh na zrušení zákona podaný osobou neoprávněnou. Soud proto o těchto skutečnostech navrhovatele vyrozuměl. Zaslal mu informace o podmínkách podání ústavní stížnosti ve vazbě na návrh na zrušení zákona v souladu s ustanoveními zák. o Ústavním soudě č. 182/93 Sb., zejména ust. § 64 a § 72 tohoto zákona a zároveň mu stanovil termín 30 dnů k odstranění všech uvedených vad a nejasností. Nato navrhovatel ve lhůtě odpověděl pouze bližším upřesněním návrhu na zrušení cit. zákona, který však opětovně označil jako ústavní stížnost.

2 -
Vzhledem k tomu, že z navrhovatelem upřesněného návrhu zcela nepochybně vyplynulo, že se jedná o nesprávně označený návrh na zrušení částí zákona, k němuž dle ustanovení zákona o Ústavním soudě č. 182/93 § 64 není fyzická osoba oprávněna, pokud zároveň nepodá ústavní stížnost za podmínek § 74 cit. zákona, dospěl soud k závěru, že jsou zde splněny podmínky ust. § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudě, to jest, že návrh byl podán někým zjevně neoprávněným, a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí odvolání není přípustné.

V Brně dne 11. listopadu 1993

Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-25/93-93)