# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 2455/13

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 2455/13
- ECLI: ECLI:CZ:US:2013:1.US.2455.13.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 19. 9. 2013
- Datum zveřejnění: 1. 10. 2013
- Klíčová slova: poplatek/soudní, řízení/zastavení
- Dotčené předpisy: 549/1991 Sb., § 6a odst.5, § 9 odst.1

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 10. 8. 2013, se stěžovatel domáhal zrušení shora uvedeného usnesení s tím, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Napadené usnesení obsahovalo výzvu k zaplacení soudního poplatku za podané odvolání ve výši 24 479 Kč.

Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že podle jeho názoru, pokud se ve věci jednalo o již druhé odvolání, žádný soudní poplatek mu vyměřen být neměl. Z tohoto důvodu také požádal příslušný soud podle § 12 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o navrácení nesprávně vyměřeného soudního poplatku.

Podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.

Nepřípustná je ústavní stížnost - coby důsledek uplatněného principu subsidiarity (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) - jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, a to jak prostředky opravné, tak i jiné, s nimiž je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Problematikou usnesení soudu, jehož obsahem je výzva k zaplacení soudního poplatku, se zabývalo plénum Ústavního soudu, které přijalo dne 23. dubna 2013 stanovisko sp. zn. Pl. ÚS-st. 35/13, podle něhož "ústavní stížnost proti usnesení soudu, kterým byl účastník řízení podle § 9 odst. 1 zákona České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vyzván k zaplacení poplatku za řízení, splatného podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnost, je podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, nepřípustná."

Podle odůvodnění stanoviska není případné nesprávné určení výše poplatku ve výzvě podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích samo o sobě způsobilé bezprostředně způsobit zásah do základních práv a svobod poplatníka, nýbrž takovýto důsledek by bylo možné přičíst až usnesení, kterým se zastavuje řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku, nebo usnesení, kterým nebylo vyhověno návrhu poplatníka na vrácení poplatku, jenž byl zaplacen na základě nesprávné výzvy soudu. Obdobným způsobem lze uvažovat i o stanovení lhůty k zaplacení poplatku, protože k porušení základních práv poplatníka nedochází jejím marným uplynutím, nýbrž až rozhodnutím o zastavení řízení, které může být vydáno i později. Usnesení, kterým se vyzývá poplatník k zaplacení soudního poplatku, tak nelze z hlediska žádného z těchto aspektů považovat za rozhodnutí o posledním procesním prostředku ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.

Na základě shora uvedené argumentace musel Ústavní soud ústavní stížnost jako návrh nepřípustný podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-2455/13-1)