# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 2423/18

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 2423/18
- ECLI: ECLI:CZ:US:2018:1.US.2423.18.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 30. 7. 2018
- Datum zveřejnění: 16. 8. 2018
- Dotčené předpisy: 182/1993 Sb., § 43 odst.3

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Navrhovatel ve svém podání doručeném Ústavnímu soudu dne 16. 7. 2018 uvádí, že podává námitky proti usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 1. 2018 sp. zn. II. ÚS 189/18, kterým byl odmítnut jeho návrh na zrušení rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2017 č. j. 10 Co 431/2017-286, 10 Co 432/2017-288, 10 Co 433/2017-291 a 10 Co 434/2017-294. Je přesvědčen, že návrh byl odmítnut předčasně, neboť ve věci dosud nebylo vydáno rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání. Žádá proto o dodatečné prodloužení lhůty k právnímu doplnění, a to až po vydání rozhodnutí Nejvyššího soudu, a o pokračování řízení ve věci.

Z obsahu napadeného rozhodnutí Ústavního soudu se podává, že podání navrhovatele směřující proti výše uvedeným rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě bylo odmítnuto pro vady, neboť nesplňovalo základní zákonné požadavky na jeho projednání podle § 30 odst. 1 a § 34 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 2 a navazujícími ustanoveními zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu).

Požadavku navrhovatele, který je podle svého obsahu opravným prostředkem napadajícím konkrétní rozhodnutí Ústavního soudu, ani požadavku na další pokračování v řízení až po vydání mimořádného opravného prostředku, nelze vyhovět.

Řízení před Ústavním soudem je totiž řízením jednoinstančním a rozhodnutí Ústavního soudu jsou konečná, neboť zákon o Ústavním soudu proti usnesení Ústavního soudu opravný prostředek nepřipouští (§ 43 odst. 3). Navrhovatel přitom byl o skutečnosti, že odvolání proti rozhodnutí Ústavního soudu není přípustné, v napadeném usnesení řádně poučen (srov. obdobně usnesení sp. zn. II. ÚS 148/96, II. ÚS 1563/07, IV. ÚS 1091/07, II. ÚS 3662/13, IV. ÚS 792/16).

Na základě výše uvedeného byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný, a to aniž by se Ústavní soud zabýval vadami podání, neboť ani jejich odstranění by nemohlo nic změnit na nepřípustnosti podaného návrhu.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-2423/18-1)