# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 2407/12

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 2407/12
- ECLI: ECLI:CZ:US:2012:1.US.2407.12.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 23. 7. 2012
- Datum zveřejnění: 7. 8. 2012
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
- Klíčová slova: náklady řízení, žaloba/na plnění
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1; 99/1963 Sb., § 80 písm.b, § 142 odst.1

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

Formálně bezvadnou ústavní stížností navrhovatelka napadla nákladovou část rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 17. dubna 2012 č. j. 155 EC 548/2009-36, jímž byla uložena žalovanému (takto vedlejšímu účastníkovi v řízení před Ústavním soudem) povinnost zaplatit jí na náhradu nákladů řízení 300,- Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám její právní zástupkyně. Stalo se tak v návaznosti na část výroku rozsudku, v níž byl vedlejší účastník zavázán zaplatit navrhovatelce 1 008,- Kč s blíže specifikovaným příslušenstvím z titulu přepravy městskou hromadnou dopravou bez platného jízdního dokladu, resp. následného postoupení této pohledávky navrhovatelce jako postupníkovi.

Obecnému soudu navrhovatelka ve svém návrhu vytkla svévoli v rozhodování; ta měla být dle jejího přesvědčení dána jednak odchýlením se od zásad v § 142 odst. 1 a 137 o. s. ř. vyjádřených, jednak také postupem, který obecný soud poukazem na žádné zákonné ustanovení nepodložil; příkladmo mohl dle ní nalézt oporu v § 150 nebo § 151 odst. 2 o. s. ř., nicméně tak neučinil. V této souvislosti navrhovatelka odkázala též na vývody týkající se problematiky rozhodování o nákladech řízení obsažené v nálezech Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 257/05, I. ÚS 191/06, I. ÚS 1236/07, I. ÚS 3923/11, jakož i na stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2008 sp. zn. Cpjn 201/2008; obecnému soudu v tom rámci vytkla porušení principu rovnosti a její znevýhodnění jen pro důvod, že je právnickou osobou, jejímž předmětem podnikání je nákup a vymáhání pohledávek (včetně soudního). Oproti tomu, jak navrhovatelka namítá, personální a věcné náklady s tím spjaté nezohlednil a stejně tak ani nezbytnost odborné pomoci advokáta. Cítí se být proto navrhovatelka napadeným výrokem soudu dotčena ve svých ústavně zaručených základních právech z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod plynoucích, pročež se domáhá jeho zrušení.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Navrhovatelce stran jejích výtek nebylo lze přisvědčit již potud, že co do testu ústavnosti nákladová část výroku rozsudku (Okresního soudu v Ostravě ze dne 17. dubna 2012 č. j. 155 EC 548/2009-36) obstojí; rozhodovací důvody směřující k závěru obsaženému v nákladovém výroku - ač z hlediska výše zjevně na hranici únosnosti - obecný soud (při zohlednění specifického skutkového kontextu v sepětí s účelností vynaložených nákladů) dostatečně a srozumitelně ve shodě s ústavním a zákonným příkazem (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, § 157 odst. 2 o. s. ř.) vyložil.

V podrobnostech postačí odkázat na (obecně dostupný) nález sp. zn. I. ÚS 3923/11 ze dne 29. března 2012 (http://nalus.usoud.cz), jehož se navrhovatelka taktéž, nicméně nepřiléhavě, dovolává. V něm Ústavní soud popsal ústavně souladné alternativy odůvodnění reagujícího na situaci oné navrhovatelčině (co do skutkových okolností) obdobné; argumentační schéma navrhovatelkou kritizované, jímž obecný soud svůj nákladový výrok podložil, rozhodovací důvody tohoto nálezu ovšem pokrývají. Rovněž vůči stanovisku Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2008 sp. zn. Cpjn 201/2008 se v něm Ústavní soud zřetelně vymezil a na navrhovatelkou citované nálezy kontinuálně navázal.

Nemohlo tak být rozhodnuto jinak, než jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-2407/12-1)