# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 2300/08

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 2300/08
- ECLI: ECLI:CZ:US:2008:1.US.2300.08.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 22. 10. 2008
- Datum zveřejnění: 11. 11. 2008
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /právo na přístup k soudu a jeho ochranu, zákaz odepření spravedlnosti; právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /právo na právní pomoc a tlumočníka
- Klíčová slova: řízení/zastavení, poplatek/osvobození, poplatek/soudní, odvolání, advokát/ustanovený
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 37 odst.2, čl. 36 odst.1; 99/1963 Sb., § 138, § 30

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Včasnou ústavní stížností stěžovatel navrhl zrušení výše označeného usnesení, jímž bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5, jako soudu prvního stupně, ze dne 6. 2. 2008, čj. 4 C 390/2002 - 161, o zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Tvrdil, že tímto rozhodnutím byla porušena jeho základní práva, garantovaná v čl. 36 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

K porušení zmíněných základních práv stěžovatele (v řízení před obecnými soudy žalovaného) mělo dojít tím, že obecné soudy u něj neshledaly jednu ze základních podmínek pro ustanovení zástupce pro řízení o vyklizení bytu, neboť u něj nejsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků. Podle obecných soudů zamlčel údaje o starobním důchodu, který mu vyplácí rakouský nositel pojištění, takže u něj nejsou podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků. Stěžovatel postupu soudů vytýká, že se soustředily jen na jeho příjmy a pominuly jeho argument, spočívající v tom, že důchod, přiznaný mu v zahraničí, je celý poukazován na plnění dluhu. Ze strany soudů tak nedošlo k objektivnímu posouzení jeho majetkových a příjmových poměrů .

Z rozhodnutí, připojených k ústavní stížnosti, vyplývá, že stěžovateli byla rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 uložena povinnost vyklidit byt. Proti tomuto rozsudku podal odvolání a současně požádal o ustanovení zástupce podle § 30 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "OSŘ"). Soud prvního stupně rozhodl, že u stěžovatele nejsou dány podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků, ani důvody pro ustanovení zástupce pro odvolací řízení. Odvolací soud toto rozhodnutí potvrdil. Na výzvu soudu k zaplacení soudního poplatku ve výši 1000,-- Kč stěžovatel nereagoval a poplatek nezaplatil. Z tohoto důvodu soud prvního stupně řízení zastavil a odvolací soud toto rozhodnutí potvrdil.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Ústavní soud ustáleně judikuje, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR). Ústavní soud není povolán k přezkumu správnosti aplikace podústavního práva a zasáhnout do rozhodovací činnosti obecných soudů může jen tehdy, shledá-li současně porušení základního práva či svobody (§ 82 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

V daném případě se obecné soudy podrobně zabývaly majetkovými poměry stěžovatele a rozhodly s ohledem na výši jeho příjmů, v souladu se zákonnou úpravou. Jejich postup nijak nevybočil z mezí ústavnosti.

Z výše uvedeného plyne, že napadeným rozhodnutím nebyla porušena žádná ústavně zaručená práva a svobody stěžovatele. Proto I. senát Ústavního soudu ústavní stížnost odmítl, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-2300/08-1)