# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 2229/17

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 2229/17
- ECLI: ECLI:CZ:US:2017:1.US.2229.17.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 15. 8. 2017
- Datum zveřejnění: 5. 9. 2017
- Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/dovolání trestní
- Klíčová slova: dovolání, opravný prostředek - mimořádný
- Dotčené předpisy: 141/1961 Sb., § 265a

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

1. Stěžovatel byl Obvodním soudem pro Prahu 1 odsouzen pro pokus těžkého zločinu ublížení na zdraví a pro přečin výtržnictví. Městský soud v Praze toto rozhodnutí zrušil a rozhodl tak, že shledal stěžovatelem vinným přečinem výtržnictví. Tohoto přečinu se stěžovatel měl dopustit stručně řečeno tím, že po slovní rozepři v baru povalil poškozeného na zem, kde ho bil a svíral až do zásahu pracovníků ochranky baru. Poškozený v důsledku útoku stěžovatele utrpěl zranění obličeje, která si vyžádala léčení v době od tří do čtyř týdnů. Za tento přečin soud stěžovatele odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, který mu podmíněně odložil na zkušební dobu 18 měsíců.

2. Proti rozhodnutím obvodního a městského soudu stěžovatel brojil ústavní stížností, neboť se domníval, že jimi došlo k porušení jeho práva na soudní ochranu a na presumpci neviny. S ohledem na provedené důkazy měly soudy dojít k jinému skutkovému závěru. Stěžovatel jednal v sebeobraně, jeho ovládací schopnost byla částečně snížena po požití alkoholu. Skutkové nejasnosti musí být brány ve prospěch stěžovatele. K přípustnosti ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že námitky proti zjištění skutkového děje nejsou uplatnitelné v dovolacím řízení, neboť na ně nepamatuje žádný z dovolacích důvodů. Stěžovatel tak nemá k dispozici žádný procesní prostředek ochrany práv a ústavní stížnost je přípustná.

3. Ústavní soud se seznámil s ústavní stížností a napadenými rozhodnutími; dospěl k závěru, že se jedná návrh o nepřípustný.

4. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, platí, že je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 téhož zákona); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 téhož zákona).

5. Ústavní soud již dříve dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel v trestním řízení nepodá zákonem předepsaným způsobem dovolání [stanovisko pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14 ze dne 4. 3. 2014 (ST 38/72 SbNU 599; 40/2014 Sb.)]. Tento závěr platí i pro případ uplatnění námitek proti skutkovým zjištěním nalézacího či odvolacího soudu. Argumenty, které stěžovatel přednesl ve prospěch závěru o nepřípustnosti dovolání v takových případech, mělo plénum Ústavního soudu k dispozici při přijímání citovaného stanoviska a zohlednilo je (srov. odst. 17-26). I námitky proti protiústavním vadám ve zjištění skutkového stavu tedy, podle judikatury Ústavního soudu, musí být uplatněny v dovolacím řízení (srov. např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 1677/16 ze dne 30. 5. 2017, II. ÚS 1233/17 ze dne 16. 5. 2017, III. ÚS 488/15 ze dne 31. 1. 2017, III. ÚS 1831/16 ze dne 14. 12. 2016).

6. Stanovisko pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14 bylo řádně publikováno ve Sbírce zákonů pod č. 40/2014 Sb., stěžovateli by tedy mělo být známo. Stěžovatel přesto podal ústavní stížnost přímo proti rozhodnutí odvolacího soudu, aniž by dovolání řádně vyčerpal.

7. Z toho důvodu Ústavní soud odmítl ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-2229/17-1)