# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 2170/12

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 2170/12
- ECLI: ECLI:CZ:US:2012:1.US.2170.12.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 23. 7. 2012
- Datum zveřejnění: 6. 8. 2012
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
- Klíčová slova: správní soudnictví, správní orgán, nečinnost
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1; 150/2002 Sb., § 79 odst.1, § 65 odst.1; 634/1992 Sb., § 23 odst.6, § 5 odst.2

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

Navrhovatel v ústavní stížnosti směřující proti výše citovanému rozsudku Nejvyššího správního soudu navrhl jeho zrušení a současně i zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 22 Af 2/2011-44. Uvedl, že se domáhal ochrany před nečinností správního orgánu v situaci, kdy odmítal zahájit správní řízení vůči firmě LAMA Plus, s. r. o. o správním deliktu, ačkoliv pro takový krok byly splněny podmínky a měl proto jednat. Krajský soud v Ostravě však jeho žalobu vůči postupu a usnesení Celního ředitelství Ostrava odmítl, Nejvyšší správní soud pak podanou kasační stížnost proti rozhodnutí soudu zamítl. S poukazem na okolnosti, za nichž se ochrany před nečinností správního orgánu domáhal a na ustanovení zákona o ochraně spotřebitele vyslovil přesvědčení, že postupem soudů bylo zasaženo do jeho práv zakotvených v čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozsudku zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě v souladu s § 109 odst. 3 a 4 soudního řádu správního a opodstatněně kasační stížnost žalobce zamítl. V odůvodnění rozsudku se s poukazem na obsah své judikatury vztahující se k podmínkám řízení ve správním soudnictví, na znění § 65 odst. 1, § 79 soudního řádu správního a § 5 odst. 2 a § 23 odst. 6 zákona o ochraně spotřebitele, vypořádal se všemi námitkami stěžovatele a své rozhodnutí o důvodnosti postupu Krajského soudu v Ostravě, který pro nesplnění podmínky řízení podle § 79 odst. 1 správního řádu soudního jeho žalobu opodstatněně odmítl, vyčerpávajícím způsobem vyložil. Proto v dalším lze na toto odůvodnění odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-2170/12-1)