# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 2120/12

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 2120/12
- ECLI: ECLI:CZ:US:2012:1.US.2120.12.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 30. 10. 2012
- Datum zveřejnění: 13. 11. 2012
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně; právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /opomenuté důkazy a jiné vady dokazování; právo na soudní a jinou právní ochranu /soudní rozhodnutí/náležité odůvodnění
- Klíčová slova: pracovní poměr, výpověď, odůvodnění, důkaz/volné hodnocení
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1; 262/2006 Sb., § 52 písm.c; 99/1963 Sb., § 132

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

Navrhovatel se domáhá zrušení výše označených rozhodnutí obecných soudů ve věci jeho žaloby o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru. Předmětným rozhodnutím a řízení, jež jejich přijetí předcházelo, vytýká nesprávnou aplikaci ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce, ve znění účinném do 31. prosince 2008, a to s ohledem na pojmy pracovních míst a rozsahu úvazku, opětovné zřízení pro nadbytečnost zrušeného pracovního místa a znalost zaměstnavatele o nutnosti jeho opětovného vytvoření v okamžiku jeho rušení z organizačních důvodů, a konečně neprovedení důkazů navrhovaných stěžovatelem k potvrzení jím tvrzených skutečností. Danými rozhodnutími obecných soudů cítí se stěžovatel dotčen v základním právu na spravedlivý proces plynoucím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný.

Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně konstatoval, že není oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů, není vrcholem jejich soustavy a již proto nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, to ovšem jen potud, pokud tyto soudy ve své činnosti postupují ve shodě s obsahem hlavy páté Listiny. Kromě toho Ústavní soud v uvedené souvislosti ve své judikatuře zaujal stanovisko, podle kterého z ústavního principu nezávislosti soudů (čl. 82 Ústavy) vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů (§ 132 o. s. ř.); jestliže obecné soudy respektují kautely dané ustanovením § 132 občanského soudního řádu, nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" hodnocení důkazů obecnými soudy provedené, a to ani tehdy, kdyby se s takovým hodnocením sám neztotožňoval.

Uvedené konstatování se plně vztahuje i na posuzovanou věc. Nalézací i odvolací soud, jakož i Nejvyšší soud v ústavní stížností napadených rozhodnutích při posuzování předmětné věci respektovaly kautely plynoucí z o. s. ř., svoje rozhodnutí řádně, přiléhavě a vyčerpávajícím způsobem odůvodnily, přičemž reagovaly na argumentaci, jež je shodná s obsahem ústavní stížnosti. Zejména zdůvodnily obsah pojmu snížení počtu zaměstnanců, resp. jiných organizačních změn snížením mzdových nákladů ve spojení se snížením rozsahu úvazků, dále zdůvodnily závěr, dle něhož zaměstnavatel v době provedení organizační změny nevěděl o nutnosti zřízení předmětného pracovního místa, a konečně - zejména soud odvolací - rozvedly důvody, pro které důkazní návrhy stěžovatele s ohledem na již provedená skutková zjištění považují za nadbytečné. Napadeným rozhodnutím pak soud dovolací neporušil ani zákaz libovůle (čl. 2 odst. 3, 4 Ústavy, čl. 2 odst. 2, 3 Listiny) ani základní práva na řádný proces (čl. 36 a násl. Listiny).

Z těchto důvodů nutno posuzovat návrh stěžovatele na zrušení v ústavní stížnosti napadených rozhodnutí za zjevně neopodstatněný, čímž byl naplněn důvod jeho odmítnutí podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-2120/12-1)