# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 207/02

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 207/02
- ECLI: ECLI:CZ:US:2002:1.US.207.02
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 26. 8. 2002
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní ústavní principy/demokratický právní stát/princip rovnosti; hospodářská, sociální a kulturní práva/právo na ochranu rodičovství, rodiny a dětí
- Klíčová slova: daň
- Dotčené předpisy: 586/1992 Sb., § 15

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

Podáním ze dne 4. 4. 2002 v záhlaví označeném "o náhradu škody a náhradu za způsobenou morální újmu" se navrhovatelé domáhali, aby Ústavní soud vynesl "rozsudek", že navrhovatel má právo na vrácení přeplatku na dani z příjmu za rok 2001, oba navrhovatelé mají nárok na úhradu morální újmy protiústavně vydaným zákonem ve výši 500 000 Kč pro každého z nich. Dále se domáhali, aby uložil Ministerstvu financí učinit potřebná zákonná opatření tak, aby zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, byl novelizován a v § 15 odst. c) byl doplněn o pojmy družka, druh spolu s výkladem, že družským soužitím se rozumí vedení společné domácnosti alespoň po dobu tří měsíců.

Ústavní soud se při své činnosti musí řídit právními předpisy, které vymezují jeho postavení a kompetence, zejména Ústavou České republiky a zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (zejména srov. čl. 87 Ústavy České republiky a část druhou citovaného zákona). I pro Ústavní soud jako soudní orgán ochrany ústavnosti samozřejmě platí, že může vydat pouze takové rozhodnutí, ke kterému je oprávněn a nesmí své pravomoce překračovat. Z předmětného návrhu na zahájení řízení je zjevné, že navrhovatelé uplatňují tvrzené nároky, k jejichž projednání není Ústavní soud příslušný. Za této situace Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh odmítnout podle ust. § 43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-207/02-02)