# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 1964/08

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 1964/08
- ECLI: ECLI:CZ:US:2008:1.US.1964.08.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 10. 12. 2008
- Datum zveřejnění: 2. 1. 2009
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/právo vlastnit a pokojně užívat majetek obecně; právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
- Klíčová slova: exekuce, řízení/zastavení, výkon rozhodnutí/náklady řízení
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1, čl. 11 odst.1; 120/2001 Sb., § 87, § 89; 99/1963 Sb., § 268, § 271

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Včasnou ústavní stížností stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví označeného usnesení, kterým Krajský soud v Ústí nad Labem, jako soud odvolací, potvrdil usnesení Okresního soudu v Lounech ze dne 23. 7. 2007, čj. Nc 3921/2004 - 25, jako soudu prvního stupně, ve výroku o nákladech exekuce. Stěžovatel tvrdí, že tímto rozhodnutím bylo porušeno jeho základní právo, zakotvené v čl. 9 odst. 1, čl. 11 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

Okresní soud v Lounech shora označeným usnesením rozhodl o zastavení exekuce, nařízené usnesením téhož soudu ze dne 25. 3. 2004, čj. Nc 3921/2004 - 5, a povinnému uložil nahradit stěžovateli náhradu nákladů exekuce. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel odvolání a požadoval, aby povinnost náhrady nákladů exekuce byla uložena oprávněnému. Krajský soud v Ústí nad Labem, k odvolání stěžovatele, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Stěžovatel polemizuje s právním závěrem odvolacího soudu, kterému vytýká chybnou interpretaci aplikovaných zákonných opatření a předkládá interpretaci vlastní. Odkázal na nálezy Ústavního soudu "sp. zn. ÚS 372/04 a ÚS 290/05" a v nich charakterizovanou zásadu úplatnosti výkonu exekuční činnosti.

Ústavní soud konstatuje, že stěžovatel již podal celou řadu obsahově shodných či obdobných ústavních stížností, např. sp. zn. I. ÚS 2065/07, sp. zn. II. ÚS 2080/07, sp. zn. IV. ÚS 341/08 či sp. zn. IV. ÚS 1965/08. Byl tedy již opakovaně vyrozuměn o tom, že pokud je podávána ústavní stížnost stejného nebo obdobného obsahu, pokládá Ústavní soud za zcela postačující bez dalšího na tato usnesení a jejich odůvodnění odkázat (viz odůvodnění usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1965/08). Ústavní soud ani při posuzování této další ústavní stížnosti stěžovatele neshledává žádný důvod odchylovat se od svých předchozích závěrů. Bez dalšího tedy odkazuje na argumentaci obsaženou ve svých předchozích usneseních, v nichž posuzoval shodné či obdobné argumenty stěžovatele.

S ohledem na výše uvedené dospěl Ústavní soud k závěru, že nedošlo k žádnému zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatele. Proto postupoval podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a ústavní stížnost, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, pro zjevnou neopodstatněnost odmítl.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-1964/08-1)