# Ústavní soud, sp. zn. I.ÚS 193/23

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: I.ÚS 193/23
- ECLI: ECLI:CZ:US:2023:1.US.193.23.3
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 8. 3. 2023
- Datum zveřejnění: 5. 4. 2023
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/právo vlastnit a pokojně užívat majetek obecně; právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně; právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /bagatelní věci
- Klíčová slova: společenství vlastníků jednotek, byt, škoda/náhrada, bezdůvodné obohacení
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 11 odst.1, čl. 36 odst.1; 269/2015 Sb., § 3 odst.2; 67/2013 Sb., § 6 odst.2; 89/2012 Sb., § 1180, § 1181, § 2910; 99/1963 Sb., § 202 odst.2, § 238 odst.1 písm.c

## Výrok

Ústavní stížnost a připojený návrh se odmítají.

## Odůvodnění

1. Okresní soud v Olomouci (dále jen "nalézací soud") nadepsaným rozsudkem zamítl žalobu stěžovatele proti vedlejšímu účastníkovi o zaplacení 28 748,38 Kč s příslušenstvím (zčásti jako náhrady škody, zčásti jako vydání bezdůvodného obohacení) a zavázal jej k náhradě nákladů řízení ve výši 12 390,40 Kč. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci (dále jen "odvolací soud") tento rozsudek potvrdil a uložil stěžovateli nahradit náklady odvolacího řízení ve výši 6 195 Kč.

2. Včasnou a přípustnou ústavní stížností se stěžovatel jako osoba oprávněná a řádně zastoupená advokátem [k podmínkám řízení viz § 30 odst. 1, § 72 odst. 3 a § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], domáhá zrušení napadených rozhodnutí zejména pro porušení čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Bez bližší argumentace připojuje také návrh na zrušení v záhlaví uvedených ustanovení právních předpisů.

3. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

4. Jak již Ústavní soud stěžovateli vyložil v usnesení sp. zn. I. ÚS 3456/20 ze dne 19. 1. 2021, týkajícím se souvisejícího sporu o jiné plnění mezi týmiž účastníky (všechna rozhodnutí jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz), přihlíží při posuzování namítaných pochybení orgánů veřejné moci mimo jiné k tomu, jak intenzivně zasahují do práv a svobod stěžovatelů. Obvykle proto odmítá ústavní stížnosti směřující proti rozhodnutím o částkách, jež jsou svojí povahou bagatelní [usnesení sp. zn. III. ÚS 405/04 ze dne 25. 8. 2004 (U 43/34 SbNU 421)]. Je přitom veden úvahou, že tyto částky, již s ohledem na svou výši, zpravidla nemohou dosáhnout ústavněprávní roviny pro své nikoliv významné faktické dopady na osobu stěžovatele, resp. jeho majetkové poměry.

5. Výše sporné částky v souzené věci je bagatelní a stěžovatel Ústavnímu soudu nepopsal žádnou ústavněprávně relevantní újmu, která by mu nepřiznáním žalovaného nároku měla vzniknout. Ústavní soud se proto zabýval pouze tím, zda obecné soudy evidentním excesem neporušily samotnou podstatu některého z ústavně zaručených práv a svobod ([např. úplná absence odůvodnění rozhodnutí, jeho úplná nesrozumitelnost či zjevný formalismus), popř. jiné - skutečně extrémní - vybočení z obecných principů spravedlnosti [srov. nález sp. zn. I. ÚS 3233/19 ze dne 1. 4. 2020, nález sp. zn. III. ÚS 2440/19 ze dne 11. 2. 2020, nález sp. zn. III. ÚS 1329/18 ze dne 23. 10. 2018 (N 176/91 SbNU 205)].

6. Nic takového Ústavní soud, stejně jako v dřívější věci stěžovatele, nezaznamenal ani nyní. Stěžovatel měl možnost předložit obecným soudům svůj náhled na věc a přesvědčit je. Skutečnost, že se mu to nepodařilo, důvodnost ústavní stížnosti nezakládá - neúspěch v soudním sporu nelze sám o sobě považovat za porušení ústavně zaručených práv a svobod [již usnesení sp. zn. III. ÚS 44/94 ze dne 27. 10. 1994 (U 18/2 SbNU 241)].

7. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný. Návrh na zrušení shora citovaných právních předpisů pak - coby návrh akcesorický - sdílí osud ústavní stížnosti [§ 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/I-US-193/23-3)